Dvacátý ročník festivalu Mighty Sounds dospěl do svého konce. Nedělní program navázal na mimořádně silné předchozí dny, zatímco teploty dál atakovaly čtyřicetistupňovou hranici. Část návštěvníků se proto vydala domů ještě před závěrem festivalu. Ti, kteří vydrželi až do posledních tónů, ale dostali odměnu v podobě výborných koncertů.
Reggae patřilo od prvních ročníků mezi základní stavební kameny Mighty Sounds. V posledních letech ale z programu postupně ustupuje. Jednak proto, že velká jména žánru dnes do střední Evropy cestují jen výjimečně a také proto, že tradiční reggae už netáhne tak jako před dvaceti lety.
Když se krátce po osmé večer objevil na hlavní stagi dvaaosmdesátiletý Burning Spear, byl to tak trochu návrat do časů, kdy na festivalu vystupovaly legendy jako The Wailers nebo Israel Vibration. Prostor pod pódiem sice nebyl zaplněný jako při pozdějších koncertech, přesto šlo o jeden z nejsilnějších okamžiků celého víkendu. Měl v sobě kus šamanství. A Burning Spear tak během hodinového setu připomněl, proč je po více než šedesáti letech kariéry považován za jednu z největších osobností jamajské hudby.
Hlavní hvězdy večera Skindred se na Mighty Sounds vrátily po deseti letech a ukázaly, že jejich žánrový koktejl funguje stejně dobře jako dřív. Frontman Benji Webbe dorazil na pódium v dlouhém kabátě a během koncertu střídal jednu beranici za druhou. Hudebně zůstávají Skindred těžko zařaditelnou kapelou. Chvíli zněli jako Korn, o pár minut později připomínali Boba Marleyho, aby vzápětí publikum překvapili dubstepovou předělávkou Black Sabbath. Přesně taková hudební bramboračka, která na papíře moc nedává smysl, ale funguje naživo dokonale.
Jedním z největších překvapení posledního dne byli britští Wargasm. Pokud bych měl použít nějaké klišé, řekl bych, že z Jameson Stage udělali kůlničku na dříví. Jejich směs hardcoru, elektroniky, rapu a industriálních prvků perfektně zapadla do klubového prostředí. Ve srovnání s jejich dřívějším vystoupením na velké scéně Rock for People, působil tentokrát koncert mnohem intenzivněji. Společně s pátečním koncertem House of Protection nabídli Wargasm pravděpodobně nejdivočejší set celého festivalu.
Úplnou tečku za hlavní scénou obstarali italští Talco. Na Mighty Sounds se vracejí pravidelně, letos ale dostali dosud nejlepší čas. Od první skladby sypali do publika jeden hit za druhým a fanoušci jim opláceli každou píseň mohutnými sbory. Jejich nakažlivé melodie a chorály fungují okamžitě. Od chvíle, kdy přestali koncertovat SKA-P právě Talco převzali pomyslnou roli největší evropské ska punkové kapely a na Mighty Sounds svou silnou pozici stvrdili.
Na samotný závěr nastal tradiční příchod organizačního týmu na pódium. Bouřlivý potlesk, kterého se organizátorům dostalo, byl naprosto zasloužený. Uspořádat jubilejní dvacátý ročník v extrémních vedrech a zvládnout vše bez výraznějších komplikací je výkon hodný uznání.
Silnou stopu zanechaly také domácí kapely. Banán se svými 50 m Znak předvedli emotivní a pořádně špinavý koncert. Gutalax původem z jihočeské Křemže, kteří dnes dobývají svým toaletním gore'n rollem celý svět, si zcela narvaný stan užili naplno vedru navzdory. Slánští klasici Totální Nasazení byli nejen nostalgickým návratem do punkové puberty přítomných nadšenců.
Jubilejní dvacátý ročník Mighty Sounds nakonec ukázal, že festival dnes zdaleka už nestojí na světových superhvězdách ani na nejdražších jménech plakátu. Jeho největší síla spočívá ve věrné komunitě, pečlivě sestaveném programu a kapelách, které možná nevyprodávají stadiony, ale právě na Mighty Sounds nacházejí ideální prostředí.