Ukázalo, že trojice představitelů extrémního křídla žánru, občas nepřesně označovaného jako porno folk, má stále větší podporu publika. Není to jen proto, že písničky se sprostými slovy lezou snadno a rychle do paměti. V současném světě roste nostalgická touha po svobody plných devadesátkách, kdy svět nebyl spoután neskutečnou byrokracií a skoro povinnými společenskými úzusy, z nichž vykročit ven vede často k ostrakizování jedince. Otevřeně formulované písničky, týkající se defekace nebo sexu, jsou jednou z nejjednodušších forem protestu. Často jen intuitivního.
Formát vystoupení byl stejný jako v minulých letech. Po první společné písni zůstal na pódiu první ze zpěváků, odzpíval svých deset až patnáct minut. Poslední song předvedl s druhým z umělců, který pak zůstal sám na svůj set, aby se pak přes společnou píseň vystřídal s třetí osobností. Cyklus proběhl dvakrát. Podobnou dramaturgii kdysi mívali na některých koncertech Crosby, Stills, Nash and Young.
Nejsjetější trojice představuje pozoruhodnou kombinaci tří typů téhož. Záviš je klasický folkový zpěvák, Mucha drsná punkačka, tentokrát bez kapely, a Baumaxa rafinovaný humorista se smyslem pro parodii. Všichni tři jsou navíc výborní kytaristé a Baumaxa se navíc předvedl při doprovodu Muchy jako výborný baskytarista, který by se uživil v kdejakém typu kapely od rocku po fusion music. Mucha zase zaexhibovala jako hvězda pantomimy, když v Závišově nezáviděníhodné prasečině předvedla efektní pohybové vyjádření refrénu „Holá prdel, cecky, kule, štencl, pekáč/kurva, totální a prvotřídní klepáč.“ Zkušenosti z hereckého účinkování v seriálu Dobré ráno, Brno! se přitom nepochybně hodily.
Vzhledem k tomu, že každý z muzikantů měl dohromady k dispozici ve dvou rundách jen o něco víc než třicet minut, jednotliví členové Nejsjetější trojice se soustředili jen na své největší hity. Každý návštěvník je znal a zpíval spolu s nimi, díky tomu koncert působil opravdu nadupaným dojmem. Většinou to vypadalo tak, že pánové řvali šťavnaté refrény zplna hrdel, zatímco jejich partnerky mlčely a nervózně se rozhlížely kolem. Ovšem byly i výjimky…
Pro novinky nebylo v programu místo. Jedině Mucha odzpívala dvě písně, které najdeme na jejím nedávno vydaném albu AD HD – Špatnáct a Udělám ti čtyři děcka, hajzle. Publikum je už kupodivu znalo.
Bylo plno, lidi se bavili, pivo teklo proudem a v devět podle místního nařízení byl klid.
Foto: Press/ Prague Open Air