O úvod sobotního večera se postarali australští Ocean Grove. Poměrně šikovní, ale umím si je představit spíš v menším klubu. Ještě mají na čem pracovat.
Britové Don Broco a profesně i věkově skoro stejně staří Sleeping With Sirens jsou na společném „double headline“ evropském turné, což značí, že by měli být na stejné úrovni. Realita je ale jinde.
Don Broco, které fanoušci navzdory pojetí šňůry stejně považují za hlavní hvězdu programu, a naprosto oprávněně, hráli už jako druzí. Tedy uprostřed. Po přesunu z vyprodaného Lucerna Music Baru do SaSaZu se za těch pár dní, které od oznámení o změně uběhly, nové místo konání nestihlo zcela zaplnit. Aspoň se tam dalo dýchat a svobodně pařit. Zvuk byl dobrý, mohl být ještě o něco hutnější. Samotná show excelentní. Čistý koncert bez efektů a zbytečných pozlátek. Baviči a po všech stránkách ve svém hudebním ranku originální Don Broco se předvedli v tom nejlepším světle a s ohromnou energií. Každý jejich song člověka pohltí. Písně jsou plné stopek, zvratů, změn rytmu a stylů, tu rap, tu řev, pak zase čisté melodické zpěvy někdy zajíždějící až do falzetů, čitelné kytary, pulzující i dunící bicí, sem tam vrnící či lupající sample, srdečná, otevřená a ne zřídka britskými vtípky a výzvami k vytvoření circle pitů okořeněná komunikace s fanoušky. To všechno dělá tuto čtveřici včele s charismatickým frontmanem Robem Damianim a výrazným bubeníkem a druhým vokalistou Mattem Donnellym nekonečně přitažlivou. Navíc všechno je tak přirozené.
Don Broco zahráli v asi hodinovém setu, pokud jsem dobře počítala, třináct písní. Všichni přítomní by si přáli, aby hráli mnohem dýl. Zazněly samozřejmě skladby jako Bruce Willis, hned při druhé pecce Manchester Super Reds No.1 Fan pocházející ze stále ještě aktuálního posledního alba Amazing Things vyzval Rob osazenstvo klubu k tomu, aby šlo do dřepu, a pak celý dav jako rozskákal.
Užili jsme si i Gumpshield, ACTION, Uber nebo Come Out to LA a na závěr klasiku T-Shirt Song, při níž se tradičně točí tričky nad hlavami. Kapela ji zahrála bez pauzy a nedala nám prostor vynutit si přídavek. Velký potlesk, velký vděčný křik, krásný pocit. A bylo po všem. Skoro…
Jako třetí nastoupili Sleeping With Sirens, kteří ve srovnání s Don Broco působili jako malí bráškové. Muzika hutná a v pořádku, dětský hlásek frontmana se někomu možná líbí, někoho tahá za uši. Publikum ještě před jejich setem a postupně při jeho začátku dost prořídlo. Úroveň úplně jiná. Neříkám, že špatná, ale nesrovnatelná s hlavní hvězdou večera. Nezachránil to ani cover písně Iris od Goo Goo Dolls. Jsou covery a covery. Tenhle byl jen hozením do metalu s ne moc dobrým přezpíváním.
Don Broco se jistě brzy vrátí, protože, jak sám Rob Damiani na pódiu řekl, oba koncerty v naší zemi si náramně užili a ten na Rock for People dokonce označil jako jeden z nejlepších festivalových zážitků v jejich kariéře vůbec, a to mají naježděno a vystupovali na řadě velmi zásadních obřích festivalů po světě. Příště by jim to slušelo na double headline tour, a na to mě navedla jejich píseň Fingernails, třeba s Papa Roach ve Foru Karlín či O2 universu.
Kapelu Sleeping With Sirens Don Broco na společném turné poněkud válcují
Don Broco, Sleeping With Sirens
Předkapela: Ocean Grove
4. březen 2023
SaSaZu, Praha
Hodnocení: 90 %