Stejně jako volba představit se v novém v komorním klubovém prostředí. V průběhu zhruba hodinu a půl dlouhého vystoupení bylo jasně vidět, že přišli příznivci HIM, kteří zároveň hodně dobře znají i Villeho čerstvou sólovou tvorbu. Koncert si užívalo publikum několika generací. Většina lidí znala a prozpěvovala si texty prakticky všech písní. HIM byli pořád přítomni, ostatně, jak by ne, když Ville Valo byl vždycky jejich hlavní postavou, a to nejen „maskotem“, ale tvůrcem, ovšem bylo to jiné. Svěží, groovy, funky na temně gotickém rockovém základu.
Za nový náboj rozhodně může Villeho osobní proměna a taky jeho nová kapela. Že se z frontmana typu arogantní rock star, která na pódiu do sebe lije kdeco a kouří jednu cigaretu za druhou, stal umělec s pokorou, se dalo odpozorovat už z mnohých rozhovorů, které na podporu alba Neon Noir poskytl, včetně toho v Headlineru. Místo pozérských grimas posílá svým souputníkům na pódiu i do publika úsměvy a ultra hlubokým hlasem nebo jen úklonem hlavy děkuje. Osobnostní proměnu potvrzuje i naživo a koncerty tudíž mají úplně jinou energii, než s HIM, kde také ke konci zhruba čtvrt století dlouhé společné kariéry bylo cítit značné pnutí.
Písně z dílny HIM byly protkané těmi novými a vznikl tak přitažlivý setlist, v němž byla každá píseň na správném místě. Šestačtyřicetiletý Ville, nyní působící pod iniciálami VV, si do kapely vybral muzikanty, kteří jsou mladší než on. Ne o moc, ale jsou, jak sám zdůrazňuje. Pochází z kapel úplně jiných žánrů a v minulosti nikdy nevystupovali na mezinárodní úrovni. To všechno je z nich cítit.
Čtveřice pohodových týpků, které to velmi dobře šlape, kvalitních muzikantů doprovázejících frontmana. Pánové ale nejsou jen hudebním křovím. Jejich podání hudby HIM, ten specifický feeling, to je něco co dává projektu VV svěžest a staré věci voní novotou. Hitovky The Funeral Of Hearts, Right Here In My Arms, Buried Alive By Love, Wings Of A Butterfly a Join Me In Death, která měla asi nejsilnější ohlas, rázem získaly úplně jinou dynamiku. Zatímco v minulosti bývaly spíš melancholicky ponuré, teď jsou řízně rockové a lehce funky. Trochu jinak, než na desce, zní naživo také nový materiál. V energičtější podobě si tak publikum mohlo užít například kusy jako Echolocate Your Love, Neon Noir, Loveletting či Run Away From The Sun.
Na pódiu chyběly klávesy, některé jejich tóny, stejně jako další atmosférické zvuky byly slyšet ze samplů. Ville v černém obleku a s černou bekovkou na hlavě stál po celou dobu úplně vepředu na okraji pódia, jen mírně si pohrával s mikrofonem a soustředil se na zpěv. Takhle dobře s HIM snad nikdy nezpíval. Výšky, hloubky, občas i scream. Překvapivě si sám obstarával hlavní i doprovodné vokály. Mezi písněmi toho moc nenamluvil. S jeho charismatem stačilo pokynout a lidé věděli, co dělat.
Úplný závěr třískladbového přídavku a tím i celého koncertu obstarala pomalejší temná skladba When Love And Death Embrace. Ville představil členy kapely, srdečně poděkoval fanouškům za fantastickou atmosféru a jakmile dozpíval, znovu naznačil poděkování úklonem a odešel. Muzikanti odehráli vygradovaný závěr písně a nsáledovali ho do zákulisí. Heartagram, symbol HIM a v současnosti VV, který po celou dobu za zády kapely na pódiu svítil v různých tónech, teď zářil v barvách české vlajky.
VV – Ville Valo
Support/guest: Kælan Mikla
16. únor 2023
Lucerna Music Bar, Praha
Hodnocení: 80 %