Dřív Greenfield hrával v doprovodných kapelách jiných jazzmanů, dnes si vozí svou vlastní. A není žádný troškař – přivezl si kapelu v sestavě basa, bicí, kytara, klávesy a tříčlenná dechová sekce (trubka, saxofon, trombón). On sám většinu koncertu odehrál na alt safoxon, který u několika skladeb vyměnil za větší a hlubší barytonový saxofon.
V našem rozhovoru před pár měsíci Sam zmiňoval, že bezprostředně po škole komponoval přehnaně komplikované skladby a teprve později se naučil skládat tak, aby to bylo poslouchatelné i pro někoho jiného než ostatní jazzmany. A přesně tohle bohatě zúročil i na koncertu – na pódiu stálo osm skvělých instrumentalistů, kteří hráli nejednoduché party, přesto nešlo o žádnou samoúčelnou technickou exhibici.
Naopak kapela skvěle šlapala, všechny písně byly melodicky i harmonicky zajímavé a zároveň dobře srozumitelné a stravitelné a o virtuozitě jednotlivých muzikantů i tak nebylo pochyb, když jim Sam průběžně nechával prostor pro krátká sóla.
Většinu repertoáru tvořil materiál z Greenfieldova nejnovějšího alba, The Worst of Sam Greenfield, kde se nechal ovlivnit japonským fussion jazzem. Zařadil i singl King Bozzi, který nahráli společně s bývalým spoluhráčem a částečně i mentorem, kytaristou Corym Wongem. S jeho náročným sólem si kytarista Russell Gelman naživo poradil výborně a za funkmasterem Wongem nijak nezaostal.
Asi v polovině Sam zařadil jeden cover, instrumentální verzi After The Love Is Gone od skupiny Earth, Wind and Fire, dle vlastních slov za odměnu, že jsme byli hodné publikum a zvládáme poslouchat jeho autorský fusion jazz. V Greenfieldově podání to ale není nijak náročný úkol, ale naopak radost.
Hodnocení: 80 %
Sam Greenfield
Support: Sépie z hor
Nová Spirála, Praha
23. říjen 2025
Jazzmanovy bláznivé bánány. Rozhovor se Samem Greenfieldem čtěte zde.
