Kolega wlado po letošním vystoupení kapely Yard Act na Rock for People jejich koncert oprávněně vychválil a predikoval, že jejich klubový set v MeetFactory bude ještě lepší. A měl sakra pravdu. Nejen proto, že skupina v mezičase vydala své třetí album a materiál z něj na Smíchově představila, ale hlavně proto, že včerejší večer přesně ukázal, v čem spočívá největší síla téhle britské čtveřice. Industriální prostředí klubu s intimnější atmosférou jí totiž sedí nesrovnatelně lépe než festivalová pódia. Yard Act dorazili do Prahy ve své prozatím nejlepší formě a od první minuty nenechali nikoho na pochybách, že patří k nejzajímavějším živým kapelám, které ostrovní scéna může nabídnout.
V recenzi aktuální třetí studiové desky jsem vyzdvihoval zásadní posun v tvorbě kapely. Skupina opustila dřívější studiovou práci a novinku nahrávala společně v jedné místnosti pod dohledem producenta Justina Meldal-Johnsena. A přesně tato kolektivní energie a přirozená chemie včera v MeetFactory explodovala do publika. Prostě přišli a hodinu a něco sypali do lidí proud poctivých písniček podávaných ničím neředěnou hudební dravostí. Na pódiu se střídaly hlučné kytarové výbuchy, industriálnější plochy i těsné disko-funkové groovy.
„Hudba je léčivý elixír.“ Čtěte wladův rozhovor s kapelou Yard Act.
Jay Russell za bicími potvrdil, že je skutečným pohonem celého soukolí Yard Act. Jeho hypnotický a neúnavný groove, společně s basovými linkami Ryana Needhama, držel pulzující taneční rytmus, o který se opíraly ostatní nástroje. Sam Shipstone kolem toho mistrovsky kličkoval a předváděl svoje kousavé kytarové disonance a masivní zvukové stěny. Tím se prodíraly zvuky kláves, a občas i saxofonu, koncertního člena kapely Christophera Duffina.
Momenty, kdy téměř kakofonicky znějící ságo kontrovalo Smithovu zpěvu, se mi v paměti zakořenily asi nejvíce. A před tím vším, za tím vším, nad tím vším a pod tím vším, takže vlastně všude okolo, byl právě frontman James Smith. Byl na pódiu jako neřízená střela. Svým charakteristickým deklamovaným vokálem, ale nejen jím, protože prokázal, že umí i výborně čistě zpívat, a svými frenetickými pohyby okamžitě strhl celou MeetFactory. Posluchače si vodil jako loutky na provázku a ti se rádi vodit nechali a zobali mu z ruky.
Kapela odpálila set skladbou Redeemer z nové desky, na kterou okamžitě navázala výbušnou Human Sacrifice z debutu The Overload a stadionově chytlavou When the Laughter Stops z desky Where's My Utopia?. Zvláštní sílu měly v klubovém prostoru právě tvrdší a zkreslené věci jako Thrill of the Chase či funkem natlakovaná Fiction, kterým kapela v klubovém prostředí dokázala vtisknout zvuku nečekaný až industriální rozměr.
Publiku naprosto uhranuly i britpopově načichlá New Beginnings a přirozená gradace směrem k titulní hymně You're Gonna Need A Little Music ze stejnojmenného nového alba. Když se v průběhu večera mezi nový materiál přimíchaly rané pecky jako Dark Days a The Trapper's Pelts (z EP Dark Days), klasiky z debutu jako Dead Horse, 100% Endurance či titulní průlomový hit The Overload, nebo roztancovaná Petroleum, nadšení tančícího publika nemohlo být větší.
Yard Act v pražské MeetFactory předvedli koncert, který předčil veškerá očekávání. Překonali svůj výkon na RfP o několik levelů. Definitivně překročili stín postpunkového škatulkování a ukázali, že poctivá živá kapela, uvolněný nadhled a autentická souhra na pódiu jsou tím nejlepším, co můžeme od kapel naživo chtít. Na tom koncertě bylo prostě všechno dobře. Atmosféra, muzika i zvuk. A přišli lidi. Co víc si přát.
Verdikt: 91 %
Yard Act, MeetFactory, Praha, 13. října 2026
Support: Home Counties