Sami pořádající muzikanti o sobě v pozvánce mluvili jako o „hudebním zvířectvu“ a v případě právě těchto tří uskupení je to přiléhavé označení. Jako první vtrhli na pódium Hentai Corporation, kteří mohli zahrát i provést absolutně cokoliv a stejně by to nebylo horší než reprodukovaný samohrajkový cover Another Brick in the Wall, který si pustili na úvod. Touhle extrémně nízko nastavenou laťkou se naštěstí nenechali ovlivnit a nasypali do publika pořádně energický metalový set, kde samozřejmě nechyběla pecka Equilibristic Brides a zazněla i ukázka z dlouho vyhlíženého nového materiálu. Pak už Hentaiové vyklidili pódium pro – slovy Radka Škarohlída – „Pana Klitorynxe“.
Hentai Corporation
Další zvířecí smečka večera, tedy skupina Michala Skořepy alias Pana Lynxe, začala klasicky se skladbou Cililynx, která ono titulní vnitřní zvíře představuje. Oproti jiným vystoupením mi to celé přišlo o něco tvrdší, jako kdyby se Pan Lynx chtěl v tom zvukovém výtlaku vyrovnat Hentaiům. Uzpůsobil tomu i setlist, ze kterého vyřadil většinu pomalejších a melancholičtějších skladeb. I když ne zcela všechny. Nechal publikum vydechnout třeba u písničky Na dně postele. Kromě pecek z debutového alba si fanoušci mohli poslechnout i hned několik skladeb z připravované druhé desky. Nádech akce, jejíž název si hraje s heslem „no future“ a plakát zobrazuje kapely jako mutanty, ještě podtrhla rozverně šílená novinka Strach je nejlepší kuchař. Takhle si představuju soundtrack pro cestu postapokalyptickou pustinou.
Hentai Corporation
Vrchol večera přišel uprostřed, když se k Lynxovi připojili členové ostatních dvou kapel a zahráli společně Pražákům je hej od Pražského výběru. Tři frontmani se střídali ve zpěvu a celé to samozřejmě skvěle šlapalo. Hráli pro les zvednutých telefonů, tenkrát však ne proto, že by si nikdo necenil přítomného okamžiku, ale protože je k tomu vyzval přímo Michal Skořepa, který z natočeného materiálu od publika plánuje sestříhat klip.
Pan Lynx
Závěrečná třetina patřila kapele Acid Row, čerstvým držitelům ceny Anděl v kategorii Rock. I ve třech nadělali stejnou hlučnou parádu jako předchozí dvě party. Přitom ale hlasitost skupiny, která „kolegu Jardu Konáše naučila nosit špunty“, nebyla neúnosná. Celkově byl zvuk celý večer velmi dobrý. Hudebně se Acid Row přelévali mezi metalem sabbatovského střihu (ostatně zpěvák Alex Fonar jako Ozzy místy i zní) a stonerovými plochami. Bylo to tvrdé, hutné a perfektně to dokazovalo, že soška Anděla je ve správných rukou.
Pan Lynx
Díky výběru těchto tří kapel bylo ve Futuru Pražákům ještě alespoň jeden večer hej.