Michal Günter alias G1nter se do širokého povědomí dostal už v letošním pražském castingovém kole rapové talentové soutěže The Mag WRAP. „Já se jmenuju Michal, uměleckým jménem G1nter, je mi 20, jsem z Varů a přišel jsem to vyhrát,“ řekl hned na úvod porotě. Hned po jeho výkonu bylo jasné, že je to opravdu jeden z největších adeptů na vítězství. Tak se i stalo. Tento „polohotovej produkt,“ jak ho v castingovém kole nazval Robin Zoot, se soutěží dotvořil do produktu hotového. Jeho EP je toho jasným důkazem.
G1nter má vše, co by měl mít současný mladý rapper. Oblečen v mikinách a v černých brýlích o sobě dává vědět svou neskrývanou drzostí. Tato vlastnost a jeho rapové modus operandi, není v tomto žánru ničím novým. Podobným stylem funguje například slovenský rapper Luca Brassi10x.
Tato dvě jména nedávám vedle sebe náhodou – G1nter se totiž ještě v době, kdy soutěžil o výhru ve WRAPu, objevil na společném albu brat rapperů Pil C (mimo jiné jednoho z porotců soutěže) a Luca Brassiho. V tracku Studené srdce oznamuje: „Jsem vyrapovanej zmrd, / Takže mainstream rapper jsem mohl být v šestnácti.“ V G1nterově tvorbě není ani semínko nejistoty – nemá důvod. Jeho nové EP Rookie of the Year je momentálně nejposlouchanější album podle žebříčku IFPI.
„Dopíči, může ten G1nter rapovat o něčem jinym než o kurvách?“ Ptá se ženský hlas v písni Back2Back. Po poslechu EP je odpověď jasná: ne. G1nter je v tomhle směru naprostá esence žánru, který neplýtvá časem ani energií přemýšlením o ničem jiném než o zisku peněz a dívek. To je patrné například na tracku Nike: „Deset za brejle, to je průšvih, / vlastně kecám, jsem gucci. / Na co si kupovat Gucci belt? / Ho sundá dřív než ho koupím.“ Když se k tomu přidají odkazy na světové rappery: „Trip do Paříže, jen tak na víkend / A teď moje jediná terapie je retail“; „My jsme Next Up jako OFB, ty nemáš Choppu, nejsi NLE“ nebo vtipné slovní hříčky odkazující na jeho postavení ve hře (Fakt nemám na mysli Jordany, / když řeknu, že mladej zmrd mrdá OGs,“ je z toho jasný vzkaz scéně – mladý G1nter je zde.
I přes ty zdařilejší odkazy a obraty se na EP objevují i ty, které by potřebovaly více promyslet – a to například tento čtyřverš v titulním tracku projektu: „More, nejsem žádnej Lvcas a neberu žádnej Dope, ale můžu ti říct, že rap je moje cesta. / A já nevěřím na LGBTQ, protože než mě děvka poznala, tak byla ještě lesba. / Kurva, kámo, přestaň, jak už řekl Ektor, / Před fízlama utíkám ve stínu jako Vector.“Když pominu neúplný rým cesta-lesba, tak odkaz na „přeučení“ orientace je něco, co bych očekával možná tak od prostoduchého puberťáka. A dále chápu, že hledat rým na jméno českého rappera Ektora není nejjednodušší, ale připodobňovat se ke komickému záporákovi Vectorovi s hnědou ofinou a upnutým oranžovým úborem z animované série Já, padouch, je lehce úsměvné. Na druhou stranu, mohlo to být horší – na Ektor se také rýmuje například slovo protektor…
Samotný G1nterův hlas a flow jsou ale jen komponenty úspěchu jeho tvorby. Každá ze sedmi písní má naprosto odlišnou náladu a styl, od boombapovějšího Moc Hype po až drillové Dnd – za mě nejlepší track celého projektu. Jeho rychlá flow v kombinaci se skvělým beatem a sdělením – „píše mi děvče, já mám telefon v režimu nerušit a pak se spolu vyspíme“ – si dokážu představit na snad jakékoliv mainstreamové rapové akci.
„Nemá ráda moji music / ale musí uznat / mladej G1nter je future.“ S tím v tenhle moment nejde než souhlasit. Samozřejmě bychom mohli (a to nejen po G1nterovi) chtít například větší textovou hloubku, ale – hlasem Stanislava Pekárka ze seriálu Volha – dovolte mi odpovědět protiotázkou - proč? G1nter se svým projektem jasně etabluje do role jednoho z nejzajímavějších mladých jmen české rapové scény. Je to hotové rapové jméno, o němž ještě v budoucnu uslyšíme, ať už se jeho hudební kroky budou ubírat jakýmkoliv směrem.