Obrázek k článku Pop Messe uzavřela epická party s Modeselektor a Tommym Cashem
| Kristina Kratochvilová, Vojtěch Tkáč / Foto: Marek Reinoha

Pop Messe uzavřela epická party s Modeselektor a Tommym Cashem

První ročník brněnského multižánrového festivalu Pop Messe slaví navzdory několika drobnostem velký úspěch. Jako jedněm z mála se organizátorům povedlo v dnešní nesnadné situaci uspořádat akci nabitou mezinárodními jmény.

Než se dostaneme ke chvále dramaturgie, máme pár výhrad, které stojí za zmínku. V první řadě jde o vodu. Na akci pořádané v letních parnech a navíc v areálu, kde je stín skoro stejně vzácná komodita jako na poušti Sahara, je přísun pitné vody naprosto nezbytný. Návštěvníkům byl vstup s vlastními lahvemi zakázán z pochopitelného důvodu, aby v něm nepřenášeli do areálu alkohol. Jednoduché pravidlo vstoupení pouze s neotevřenými lahvemi, které se dají snadno zkontrolovat, by problém vyřešil. Organizátoři po prvním dni údajně slibovali přístup k čepované vodě zdarma, ale ani po několika dotazech jsme takové místo nenašli. Voda samozřejmě byla k prodeji, ale pouze 0,5 litru a tak se den na sluníčku při dodržování pitného režimu mohl v cashless režimu zkomplikovat.

Tak dlouho jsme opovrhovali festivalovou klasikou langoš, klobása, bramborák a hermelín, až z gastronomické nabídky nadobro vymizela. Diverzifikace jídelní nabídky je sice určitě skvělým krokem vpřed, ale tři stánky s mezinárodní kuchyní jsou na festival takového rozměru upřímně málo. Areál opuštěného stadionu za parkem Lužánky poskytl nové hudební události perfektní lokaci. Zarostlé tribuny a staré běžecké dráhy návštěvníky přenesly z městského festivalu do odlehlého světa, který žil jenom Pop Messe. Jeho jedinými nepraktickými aspekty byly ve výsledku absence stínu a antuka v některých částech areálu.

I druhý festivalový den dramaturgicky vybočoval zařazením mladých tuzemských hudebníků, kteří tak v některých případech mohli vystoupit na dosud největším pódiu ve své kariéře. Po zahajovacím koncertu Zrní se představila hudebními cenami ověnčená písničkářka Amelie Siba nebo brněnské trio Beps'n'Johnnies. Vášně vyvolali i Dominik Zezula a Tomáš Havlen alias post-hudba. Jejich smutné „písničky o lásce and shit“ naživo připomínají performance, kterou nestráví úplně všichni. Není nad to si na prosluněném festivalu po dvou letech znovu zakřičet, že se není na co těšit a dobře už bylo. Milník tuzemské pop music, který stojí za to aspoň jednou prožít live. Překvapením se pro mnohé stala polská synthpopová dvojka Wczasy, která se v proslovech mezi songy o lásce i životní letargii dojímala krkolomným mixem polštiny a češtiny nad tím, jak skvělé je se vrátit na festivaly a vystupovat před lidmi z masa a kostí.

Podobné radosti prožívalo mnoho vystupujících v čele se Štěpánem Hebíkem alias 7krát3, který přijel bez živé kapely a doplnil ho tak DJ Ramel. Ačkoliv jeho set trval jen chvíli, publikum hltalo funky písně jako Brko a Deka nebo Boh Dal Love. Čerstvý držitel Ceny Anděl se svým stylem a ohromně smooth vokálním projevem řadí k osobitým objevům posledních let. Zatímco 7krát3 dle vlastních slov „blil vibe“, rapper Ca$hanova Bulhar na sportovním stadionu spíš pálil drip na všechny strany. A třebaže se hesla jako fotbal a rap, kundy a swag právě na takové místo skvěle hodila, v rámci lineupu působila jako show z jiného fesťáku. Ačkoliv Bulhar patří mezi přední hlasy současného českého rapu, na Pop Messe se protnuly dvě půlky publika – jedna se připojila k moshpitu a druhá otráveně utekla na tribuny.

Výrazně jednostrannější úspěch sklidilo následující meta vystoupení estonského rappera a konceptuálního umělce, jehož pseudonym Tommy Cash už dnes zná celý svět. Show na pomezí ravu, trapu a hyperpopu byla stejně nevyzpytatelná jako každý jeho videoklip nebo post na Instagramu. Internetové memes a lofi nulkové vizualiace doplnily tracky jako Little Molly nebo Sdubid o další rozměr. Strhující party bez jediné pauzy rozhodně ztělesnila nejsilnější momenty premiérového ročníku Pop Messe. Třešničkou večera a dramaturgickým klenotem se nicméně stalo společné živé provedení bangeru Who. Kromě toho, že ho Tommy zahrál sólově, se pak o dvě hodiny na pódiu představil podruhé společně s německou producentskou IDM dvojicí Modeselektor. Elektroničtí králové Berlína jsou absolutní sázkou na jistotu a znovu přesvědčili o tom, že dokáží roli festivalových headlinerů zvládnout jako málokdo. Z letošní desky Extended naživo výtečně fungovala třeba skladba Tacken.

Zejména elektronické projekty tak v rámci dvoudenního programu zaznamenaly největší diváckou odezvu. Švýcarská experimentátorka Aïsha Devi byla možná pro svou hypnotizující show na velkém pódiu až příliš velkým úkrokem. Její set zní jako jeden stupňující se výbuch za druhým, v některých momentech ale bohužel připomínal spíš nekonečnou gradaci, která dojde do finále jen ve vzácných momentech. Závěrem je nutné zmínit DJ stage, kterou organizátoři postavili trochu nešikovně na Moravském náměstí, asi 20 minut chůze od hlavního areálu. Na druhou stranu připravili shuttle bus, který situaci jednoduše vyřešil. Kromě italské producentky Elena Colombi se tady se svým DJ setem představil třeba slovenský multitalentovaný hudebník FVLCRVM. Okolí Moravské galerie nikdy nezažilo a už nejspíš znovu nezažije mix hitů od Britney Spears, Spice Girls a Salvatorea Ganacciho v rytmu, jako by se zrovna Brno rozkopávalo gigantickým krumpáčem. A doufáme, že se bude rozkopávat i příští rok. Pop Messe má za sebou suverénní premiéru.

Používáme cookies abychom Vám umožnili lepší procházení stránkou. Pro více informací si přečtěte Co jsou Cookies. Pokud budete pokračovat v procházení stránek, vyjadřujete souhlas s těmito podmínkami.