Foreign Tongues bude pětadvacáté studiové album, kterým pokračuje 64. rok největšího rokenrolového příběhu, jaký byl kdy vyprávěn. Jeho výchozím bodem byla sice zásoba nepoužitého materiálu z předchozí desky, skutečně však ožilo až během mimořádně produktivního měsíce ve studiích Metropolis v západním Londýně, kde vznikla hromada nových písní.
„U Hackney Diamonds nám to šlo. Nakonec jsme si ale řekli: ‚Podívejte, můžeme tam dát jen určitý počet skladeb a ty další si schováme. Uděláme další album,“ vzpomíná Mick Jagger. „Takže jsme pokračování plánovali už tehdy. Některé skladby na téhle desce pocházejí z těch sessions, ale není jich zase tolik. Bavili jsme se o tom, protože ty skladby byly příliš dobré na to, aby ležely v šuplíku. Pak jsme to začali plánovat a nakonec máme ještě víc písniček.“
Mick vypráví, že i nová nahrávání navázala na soustředěný přístup předchozí desky a na poznání, že termín dokáže udělat divy se soustředěním. „Bavilo nás to,“ říká. „Viděli jsme, že ten proces vlastně není tak hrozný. Za starých časů jsme ve studiu trávili celé měsíce. Tentokrát jsem stejně jako minule řekl Andymu (producentu Andrew Wattovi – pozn. redakce): ‚Podívejme se na to. Jak dlouho bude celá kapela ve studiu?‘ ‚Dobře, tři týdny, tři a půl týdne. Víc nepotřebujeme a uděláme dvě nebo tři skladby denně.‘ Je to prostě jiný způsob práce, efektivnější.“
„S Andym jsem vedl docela dost organizačních rozhovorů,“ pokračuje Jagger, „abychom všichni věděli, co děláme. Ale podstata je v tom, že jedete dost rychle. Nezdržujete se a věci se dají vždycky opravit později. Chcete to ve studiu stihnout dřív, než se lidi začnou nudit. Dřív, než budou mít moc času přemýšlet, jestli by to mělo být takhle, nebo jinak. Vždycky se můžete vrátit a udělat to jindy, což jsme samozřejmě dělali. Normální nahrávací proces. Takže je to vlastně docela snadné. V tu chvíli je to hodně intenzivní, ale jen krátkou dobu.“
Celé povídání s Mickem Jaggerem, Keithem Richardsem a Ronniem Woodem o vzniku nové desky, včetně toho, jak vznikla překvapivá coververze písně od Amy Winehouse, najdete v červencovém Headlineru, který vychází v pondělí 29.6.
Jak to začalo
"Když se v Londýně na přelomu března a dubna objevily plakáty s jednoduchým nápisem The Cockroaches, fanoušci i média to ještě brali zdrženlivě: pořád může jít o aprílový žert," psali jsme o začátku kampaně, v níž Rolling Stones originálním způsobem oznámili nové album. "Teď už víme téměř s jistotou, že se žádné napálení nekoná, místo toho tu máme guerilla kampaň lákající na novou desku The Rolling Stones. Těch indicií je zkrátka dostatek na to, aby do sebe všechno zapadlo," popisoval vznik a genezi fóru s kapelou Cocroaches Jarda Konáš.
Nadšeného přijetí se dostal i první oficiální singl In The Stars, který kapela iuž pod svým jménem vydala začátkem května. "Slyšet nové Stouny je jako vracet se po dlouhé cestě domů, vplout do přístavu, kde to máme rádi a lebedíme si ve starém dobrém bigbítu. In The Stars má v tomto ohledu stejný efekt jako Angry z roku 2023. Tehdy jsme se mohli nadšeně dojímat, že se pánové vrátili k nahrávání, nyní si stejné emoce můžeme užít proto, že jednoduše pokračují. Jako kdyby byli nezničitelní," glosovali jsme nadšeně singl.
Rolling Stones ale fanoušky překvapili i do třetice. To když k singlu vydali výrazný klip, ve kterém se členové kapely nechali omladit pomocé AI. "Klip má podobu rozjetého domácího večírku. Omlazená verze kapely hraje mezi hosty, scéna se postupně rozpadá do nereálné polohy a do popředí se dostává herečka Odessa A’zion, známá mimo jiné z filmu Marty Supreme. Ta v klipu tančí s jaggerovskou energií a zapadá tak do dlouhé řady herců a hereček, kteří se ve videích Rolling Stones objevili před ní," popisovali jsme video, které vzbudilo vášně mezi odpůrci umělé inteligence.
Jaké album Foeing Tongues nakonec doopravdy bude se dozvíme 10. července. Už teď se jedná o jednu z nejočekávanějších nahrávek letošního léta. Otázkou také zůstáva, jak to do budoucna bude s koncertní aktivitou kapely.