Obrázek k článku Ve studiu s Beatles. Dokument Get Back! zvedá oponu
| Šárka Hellerová, Foto: Disney+

Ve studiu s Beatles. Dokument Get Back! zvedá oponu

Peter Jackson dostal do rukou kompletní materiály, jež vznikly při natáčení přes padesát let starého dokumentu Let It Be a vydoloval z nich i věci, které neměl nikdo slyšet. První část třídílného dokumentárního filmu The Beatles: Get Back! má premiéru 25. listopadu a další dvě hned vzápětí, po dva následující večery. Bohužel zatím jen na streamovací službě Disney+, jež není v České republice dostupná. Co o velkolepém díle říká jeho autor?

„Měl jsem pocit, že padesát dva let starou konverzaci odposlouchávám ve stylu CIA,“ popisoval oscarový režisér práci na dokumentu. Během ní se ponořil do šedesáti hodin filmových záběrů a sto padesáti hodin audionahrávek, které pořídil Michael Lindsay-Hogg pro film Let It Be. Co tehdy nepoužil, zapadlo mezi archivní materiály a zůstalo tam půl století.

Vše prozkoumat a vytvořit nové dílo trvalo čtyři roky. Výsledkem je třídílná dokumentární série The Beatles: Get Back! Slavné brouky předvede v obraze takové kvality, na jakou nejsme u záběrů z té doby zvyklí. Dokument uvádí streamovací služba Disney+, která zatím nepůsobí na českém trhu a není proto jasné, kdy a jak zde bude uveden.

Tři díly snímku The Beatles: Get Back! dohromady tvoří přes sedm hodin autentického svědectví z doby, kdy kapela dokončovala album Let It Be a chystala slavný koncert na střeše. Ten byl nakonec jejich posledním společným veřejným vystoupením. Vše, co diváci uvidí, se odehrává během dvou lednových týdnů v roce 1969. Peter Jackson v dokumentu představuje období, které Lennon nazval peklem, včetně jeho odlehčenějších momentů. Nesoustředí se pouze na napětí, které v té době v Beatles panovalo. NME dokument popisuje nejen jako zachycení rozpadu největší kapely, ale i jako portrét čtyř přátel, co se pod intenzivním tlakem snaží najít cestu vpřed.

Peter Jackson se před premiérou trochu rozpovídal. „Rozhodně jsem fanoušek Beatles,“ přiznává svou výchozí pozici v článku NME. „Narodil jsem se v roce 1961, takže když Beatles vydávali svá alba, byl jsem už na světě. Nepamatuji si jejich šedesátá léta, moji rodiče si nikdy nekoupili žádné jejich album. Doma jsme měli v době, kdy jsem vyrůstal, asi třicet alb a ani jedno nebylo od nich. Nicméně z ušetřeného kapesného jsem si v letech 1972 a 1973 pořídil jejich Modré a Červené kompilační album. To bylo poprvé v životě, co jsem si koupil nějaká LP a hned to byla dvojalba. To zažehlo moje fanouškovství, které trvá dodnes.“

Z archivních záběrů Jackson zjistil, že se slavná čtveřice chovala jinak, když si byla vědoma, že je nahrávána a leccos se před kamerami snažila maskovat. Například vážné roztržky mezi Paulem a Johnem se měnily v komické scénky, jakmile hudebníci zaznamenali mikrofony. Nicméně režisér Michael Lindsay-Hogg podle Jacksona nechával kamery a mikrofony běžet dlouho, aby se mu podařilo zachytit „opravdové“ Beatles. „S Michaelem v tom úžasně soupeřili,“ vysvětluje Jackson s tím, že režisér Let It Be si byl toho, jak kamera hudebníky ovlivňuje, vědom a snažil se v co největší míře natáčet nepozorovaně. „Je to jedna věcí, za kterou mu dnes musíme poděkovat, že byl odhodlaný zachytit tolik ryzího materiálu, kolik jen šlo.“ Lindsay-Hogg Jacksonovi prozradil, že kolikrát například zapnul kameru a nechal ji tiše pracovat, zatímco sám odešel jakoby na čaj. Červené světlo, které indikuje nahrávání, přelepil páskou. Prý to fungovalo a vznikly tak dnes vzácné záběry.

Proč odešel George?

10. ledna George Harrison odešel uprostřed dne domů a ke kapele se vrátil až po pěti dnech, během nichž napsal píseň Wah-wah. Jednou z podmínek návratu bylo, že se nahrávání přesune z Twickenhamu do jejich studia v sídle Apple Corps na ulici Savile Row. Co všechno si tehdy kapela řekla, zachytily mikrofony, které Lindsay-Hogg rozmístil po studiu. John s Paulem například v kantýně hovořili o Georgově „hnisajícím zranění nespokojenosti“.

„Když si povídali, dali nahlas zesilovače a brnkali na kytaru. Jenom brnkali, nehráli nic, jen vydávali hluk. Michaelovi mikrofony zdánlivě zachytily jenom hlasitou kytaru,“ vysvětluje Jackson s tím, že ze záběrů ale bylo vidět, že spolu o něčem hovořili. Díky moderním technologiím se povedlo oddělit zvuk kytary od hlasů a vydolovat některé dříve nesrozumitelné ostřejší konverzace. „Některé klíčové části našeho filmu zobrazují soukromé rozhovory, které se snažili během nahrávání skrýt. Je to trochu neslušné, ale máme přístup ke všem těmto jejich soukromým konverzacím,“ říká Jackson.

Každý z kapely měl na postprodukci filmu Let It Be jiný názor a Michael Lidsay-Hogg se snažil vyjít vstříc všem, proto diváci na začátku sedmdesátých let viděli velmi okleštěnou verzi reality. Režisér především respektoval přání kapely, aby ve filmu nebylo nic o odchodu George Harrisona. Jackson si myslí, že dnes už členové kapely a jejich dědicové nejsou tak háklivý na to, jak je svět vidí, a proto mu dali volnou ruku. „Už je to tak dávno. Musí se obávat o image The Beatles? Nemusí. Je ražená do naší historie a kultury,“ věří autor Pána prstenů a domnívá se, že dnes už všichni vědí, že si mohou dovolit ukázat svůj pravdivější obraz. „Jsou nervózní, ale nemají s tím problém. Chce to od nich trochu odvahy. Odhalují oponu a vy poprvé uvidíte, co je za ní,“ slibuje Jacson s tím, že nový film oproti Let It Be ukáže větší kontroverzi. „Ukážeme vám odcházejícího George Harissona.“

Rozumní kluci z Liverpoolu

„Když jsem se na to všechno díval poprvé, pomyslel jsem si, vždyť jsou to všichni docela normální slušní kluci. Každý z nich je jiný, ale to platí pro jakékoliv čtyři lidi,“ říká Jackson s tím, že v šedesátých letech byli škatulkováni, ale nyní je uvidíme spíš jako soudržnou jednotku. Přestože byl každý z nich jiný, což film ve své dlouhé stopáži zachycuje, byli to podle Jacksona „docela rozumní kluci z Liverpoolu“. A prý si jich nyní, když je lépe poznal, víc váží.

Peter Jackson fanouškům slibuje, že nevynechal nic důležitého, a proto vznikl tak rozsáhlý třídílný opus. Prý se bál, že cokoliv by do filmu nezahrnul, mohlo by skončit na dalších padesát let v trezoru. „Sledoval jsem a poslouchal ty úžasné momenty a říkal si, bože tohle lidi musí vidět. Je to skvělé,“ sdílí Jackson své pocity. Prozradil také, že ho nikdo po shlédnutí finální verze dokumentu nepožádal o žádné změny. Jeden z členů prý sice prohlásil, že se mu připomněly nejstresovější momenty jeho života, ale ani on nechtěl nic upravovat. Naopak Paul McCartney pro The Sunday Times uvedl, že mu snímek připomněl radost a um, které kapela sdílela. Jacksonovi řekl, že jde o velmi syrový a přesný portrét toho, kým tehdy byli. Ringo si zase myslí, že snímek je pravdivý. A to je prý pro všechny důležité. Proto dokonce odmítli požadavek Disney, aby z filmu zmizelo klení. Nechtěli už nic lakovat na růžovo. „Takhle jsme mluvili,“ přiznávají. „Chceme, aby nás tak svět viděl.“

Používáme cookies abychom Vám umožnili lepší procházení stránkou. Pro více informací si přečtěte Co jsou Cookies. Pokud budete pokračovat v procházení stránek, vyjadřujete souhlas s těmito podmínkami.