Porota mluvila o „soudržnosti, charakteru a ambici“ a o albu, které má našlápnuto stát se klasikou. People Watching ale není žádná akademická nahrávka. Fender zůstává ve svých písních nohama na zemi a plní tím stadiony.
Při přebírání ceny děkoval Annie Orwin, ženě, kterou označoval za „náhradní mámu“ a která byla inspirací pro titulní píseň. „Nečekal jsem, že se to stane,“ řekl dojatý Fender. „Chci poděkovat člověku, o kterém ta písnička je — Annie Orwin, která už je tam nahoře.“
Co je Mercury Prize
Mercury Prize se každoročně uděluje od roku 1992. Jde o ocenění nejlepší britské nebo irské desky roku. Nehraje se tu na žánry ani na velikost prodejů — porota složená z hudebníků, novinářů a producentů vybírá dvanáct nejzajímavějších alb, z nichž pak vzejde vítěz.
Cílem ceny je ocenit kreativitu a originalitu, a často právě Mercury Prize pomohla menším jménům dostat se k širšímu publiku. Letos se ceremoniál poprvé přesunul z Londýna do Newcastle, což mnozí vnímají jako symbolické gesto směrem k regionům, odkud pochází i samotný Fender.
V silné konkurenci
Na shortlistu se letos objevila pestrá dvanáctka nahrávek. Vedle Fendera byli nominováni třeba Wolf Alice s deskou The Clearing, Pulp s comebackovým albem More nebo irští Fontaines D.C. s Romance. Favoritkou bookmakerů byla zpěvačka CMATs pop-country deskou Euro-Country, zatímco FKA twigs přinesla experimentální a vizuálně silné Eusexua.
Do výběru se dostali i Pa Salieu, jazz-funková producentka Emma-Jean Thackray, pianista Joe Webb nebo folková legenda Martin Carthy, který se ve svých 84 letech stal nejstarším nominovaným v historii ceny.
„Stačí pár taktů a strhne vás. Písničky Sama Fendera trhají rekordy a Británie šílí,“ psali jsme o albu Sama Fendera v Headlineru.