Láďa Svačina Chodil o holi, byl těžce nemocný s ledvinami, ale kupodivu ho parta divochů docela poslouchala. Byli jsme tehdy okouzleni Třemi mušketýry s Gérardem Barrayem v roli D´Artagnana a chodili žebrat o odznáčky a krabičky od cigaret k nedalekému hotelu Internacionál. Znáte to z Šakalích let. Přesně tak to bylo.
Jednou Láďa zavelel, že zkusíme něco nového. Jeho starší kamarádi prý dělají nějaký bigbít. A že se prý půjdeme podívat, co to je.
Zkouška se odehrávala v agitačním středisku v Zelené ulici. Agitační střediska bývala v bývalých obchodech a restauracích zrušených po roce 1948. Konaly se v nich schůze Národní fronty, KSČ, domovních důvěrníků a vůbec aktivistů všeho druhu, což znamenalo, že byla většinou prázdná. Dnes je ono agitační středisko součástí prostoru Dejvického divadla.
V zasedací místnosti seděli v čele stolu čtyři kluci a kytarami. Říkali si The Roosters - Kohouti. Poprvé jsem viděl, že v nástrojích mají zamontované, doma sestrojené snímače. Kytary měli zapojené do rádií, která používali jako zesilovače. Ale co hráli! To nadšení! Ta energie! A ten divný jazyk, kterým zpívali! V té době jsem už chodil dvakrát týdně do Osvětové besedy na angličtinu, ale tohle se jí nepodobalo. Nám pěti nebo šesti hostům to ale nevadilo.
Myslím, že zkoušeli All My Loving od Beatles. Při třetím přehrání už jsme zpívali s nimi.
Vrátil jsem se domů a večer nemohl usnout. To, jak kluci mlátili do kytar, mě fascinovalo. Brzy jsem dal na rady kamarádů a časem začal poslouchat odpolední vysílání Svobodné Evropy, kde nějaká Rozina uváděla nejžhavější novinky z Britských ostrovů. Tehdy už byly rušeny jen zprávy, ale zvuk na krátkých vlnách byl i tak šílený. Ale pak začala i v československém rozhlase Houpačka s Jiřím a Miroslavou Černých, ve škole jsem napsal první slohovou práci o muzice a pak už to šlo samo.
Takových jako já bylo v té době mnohem víc. Ale tenhle příběh má nečekanou pointu. Před nějakými patnácti nebo spíš dvaceti lety jsem zašel po koncertě Michala Prokopa a Framus Five za Lubošem Andrštem. Domlouvali jsme spolu nějaký článek a přišla řeč i na můj první bigbít. A z Luboše k mému šoku vylezlo, že jedním z těch kytaristů od The Roosters byl on. Prý tam takhle zkoušeli jen krátce a pak se přestěhovali na Prahu 1 do základní školy, která stojí tam, kde se Nerudovka mění v Úvoz.
Takže, Luboši tam někde na nebi, ještě jednou díky za to tehdejší osvícení. Vděčím ti za to, žes mě tehdy dostal k hudbě.