Kamarádí se spolu už od konce 90. let a svých vysokoškolských studií. V kapele, kterou spolu založili z původního obsazení zůstali už jen oni dva.
Štěstím i smůlou zároveň je u řady hudebníků, že hned jejich první věci se stanou skladbami, které po nich jejich fanoušci budou vyžadovat po celou dobu jejich další kariéry, ať už trvá jakkoliv dlouho. We Are Scientists v tomto nejsou výjimkou. Můžou hrát cokoliv, ale Nobody Move, Nobody Get Hurt z debutové desky With Love and Squalor (2005) zaznít prostě musí.
Nejinak tomu určitě bude i na pražském koncertě, kam kapela přijíždí představit svá poslední dvě alba Huffy (2021) a letošní novinku, osmé studiové album Lobes. Zatímco Huffy je podle zpěváka Keitha Murrayho jejich denní nahrávkou (optimistické rockové album koncipované tak, aby ozvučilo radovánky na vodních skútrech na Bahamách), tak Lobes je nočním albem. Je více elektronické, tanečnější, poučenější.
A právě různé polohy dělají We Are Scientists v pokračujícím čase zajímavější. Stále jsou kapelou, jejíž zvuk má pevné základy stojící na kytarovém fundamentu, ale s Lobes plným syntezátorů a post-punkového zvuku ukazují Murray s Cainem i odlišnou tvář kapely. A když jste méně čitelní, o to víc jste zajímaví. Obě desky si mimochodem produkovali sami.
Určitá nečitelnost je také součástí živých vystoupení kapely. Obě její hybné síly totiž mají značně odlišný přístup k sestavování setlistu. Zatímco Murray je dle svých slov více populistický, toužící dát publiku stoprocentně to, co od kapely očekává, Cain by nejraději koncert postavil na B stranách singlů.
Singl Turn It Up je ukázkou z letošního alba Lobes
Bude zajímavé sledovat, co dalšího ke klasikám The Great Escape, After Hours nebo Buckle ve Futuru přihodí. Ale ať už to bude cokoliv, dá se téměř s jistotou očekávat, že Murray s Cainem a bubeníkem Keithem Carnem dokáží své pražské publikum strhnout a osvěžit.
Ještě předtím, než k tomu We Are Scientists dostanou příležitost, potěší návštěvníky smíchovského klubu anglická zpěvačka Liz Lawrence. Hudebně bližší nejnovější desce hlavních hvězd večera, neboť s výrazným nádechem syntezátorů, zároveň podobně zajímavá. Prokázala to na všech třech svých dosavadních sólových albech, když to poslední The Avalance vyšlo předloni.
Mít takový support je až luxus. O to větší radost a zážitek pro ty, kdo se na koncert vypraví.