Obrázek k článku ZA OBZOREM: Britští The Lovely Eggs s lehkostí surfují smrští problémů #51
| Ondřej Černý | Foto: Darren Andrews

ZA OBZOREM: Britští The Lovely Eggs s lehkostí surfují smrští problémů #51

Je to vlastně paradoxní. Ženy hudebnice v posledních letech stále více opanovávají žebříčky, vyhrávají ceny, získávají stále větší vliv.

Taylor Swift vytvořila kategorii, ve které se pohybuje pouze ona sama. Poslední ročník předávání cen Grammy ukázal, že možná i díky ní je girl power stále na vzestupu. Čistě fakticky - ženy zvítězily ve většině hlavních kategorií. Jejich vystoupení a návraty (Joni Mitchell, Tracy Chapman, Miley Cyrus nebo SZA) byly také tím, co při slavnostním večeru zaujalo nejvíce.

I přes toto patrné postavení žen, je podle DJky, moderátorky a spisovatelky Annie Mac misogynie v hudebním průmyslu naprosto endemická. Reagovala tak na výsledky zprávy pro výbor britského parlamentu pro ženy a rovnost, která dospěla k závěru, že „ženy, které usilují o kariéru v hudební branži čelí diskriminaci v odvětví, kterému dominuje genderová nerovnováha moci.“

Nebudu předjímat výsledky českých hudebních cen, ale když občas slýchám co ve svých textech na adresu žen pronáší řada z nejúspěšnějších českých interpretů, nemám pocit, že bychom na tom v Česku byli lépe než jinde ve světě.

I to je jeden z důvodů, proč se v seriálu Za obzorem objevují v tak hojném počtu ženy. Primárně proto, že prostě dělají dobrou hudbu, sekundárně pak, aby jejich hlas byl slyšet. Jestli se chceme posunout dál, je to potřeba.

Tipy na hudbu, kterou u nás v rádiích neuslyšíte

Hravé manželské duo The Lovely Eggs má nový singl. Jmenuje se My Mood Wave a je první vlaštovkou z ohlášeného nového alba, které má vyjít letos v květnu. Stejně jako předchůdce I Am Moron (2020) ho produkuje Dave Friedman, který stejnou roli zastával i u letošních alb MGMT (Loss Of Life) a Nicka Cavea and the Bad Seeds a je znám například ze své spolupráce s The Flaming Lips.

Aktuální singl z dílny Holly Ross (kytara, zpěv) a Davida Blackwella (bicí) je další lo-fi peckou, která vyniká chytlavostí, harmoniemi a zvukem odkazujícím k 60. letům. Je to lehké, vzdušné, dělané pro zábavu. A stejně tak to i zní, což je pro posluchače dobrá zpráva.

„Je to svým způsobem vnitřní myšlenkový monolog,“ popisuje skladbu zpěvačka Holly s tím, že „mozek na surfovém prkně se snaží procházet přívalem sraček, které se každý den vyplavují. Je to příručka o mechanismu zvládání pro lidi, kterým někdy připadá svět až příliš složitý.“

Od vydání poslední desky se dvojice rozhodně neflákala. Kromě výchovy společného potomka produkovala vlastní televizní seriál a také koncertovala. Primárně ve Velké Británii a v dobách, kdy tomu nebránily restrikce a lockdowny. Snažili se také o záchranu komunitní zkušebny Lancasteru, odkud dvojice pochází. Na podporu novinky se v květnu dvojice vydá na britské turné. V souvislosti s ním Holly slibuje: „Očekávejte chaos ve tvaru vejce."

Vydání nového alba projektu Homeshake ohlásil jeho lídr Peter Sagar. Jmenovat se bude CD Wallet a vyjde 8. března. Prvním zveřejněným singlem z devítiskladbové kolekce je titulní skladba.

V pomalém tempu dává skladbě možnost nadechnout se, vzpřímit se a od jednoduchého kytarového vybrnkávání a minimalistických bicích s pomocí kytarového zkreslení v refrénu vsadit na dualitu hutného hudebního podkladu doprovázeného niterným zpěvem. V Sagarově hlase je slyšet naděje, která mu tak chyběla na předchozí desce Under the Weather (2019).

Se zatím poslední vydanou deskou zavítal v říjnu 2022 i do pražského MeetFactory, což byla docela událost, protože turné nejsou tím, v čem by si Sagar liboval. „Turné mě ničila. Bylo to hrozné," říká muzikant, který tak doma dobrovolně zůstával dávno před covidem. Důvodem byla hluboká deprese, kterou prožíval a za které se vypsal na Under the Weather.

Ještě než se Sagar vydal na vlastní dráhu, působil jako kytarista v kapele Maca DeMarca. Odchod proběhl v pohodě, protože oba i nadále zůstávají přáteli a když se ocitnou ve stejném městě, rádi se potkají.

Když kapela příští rok oslaví 30 let své existence, poslední muziku vydala v roce 2010, tak nový materiál událostí a překvapením zároveň. Přesně to se se singlem Legendary Tippers  podařilo americké indie rockové kapele Les Savy Fav. A aby toho nebylo málo, přihodila také několik koncertních termínu v Evropě.

Nejde o naprostý blesk z čistého nebe, protože už loni se Les Savy Fav vrátili, když zahráli i na řadě evropských festivalů. Ale Legendary Tippers se kompletně nový materiál, který dal dohromady kytarista Seth Jabour. „Když se to ke mně dostalo, nadchlo mě to a nechtěl jsem na tom nic měnit," říká k novince zpěvák Tim Harrington.

A nedá se s ním než souhlasit. Skvěle sehraná a šlapající rytmika s dynamickou basou v čele, kytarové vyhrávky linoucí se příjemně slokami a vytvářející protiváhu zpěvu dávají dohromady pozitivně a lehce znějící celek, který posluchači dodává dobrou náladu. Kdyby všechny návraty zněly takhle, byla by to radost. Vyblbnutí se při natáčení klipu už je jen onou pomyslnou třešničkou na dortu.

Loni v létě vydala kapela Glixen své debutové EP, teď se přihlásila s novinkovým singlem Foreversoon. A když si při jeho poslechu vybavíte devadesátkový shoegaze, nepřekvapí vás, že produkci si vzal na starost renomovaný Jack Endino.

Foreversoon je zarámován zvukem zkreslených kytar a éterických vokálů, velmi hlubokých úderů bicích i zvukovou zdí celku, která vyvolává živé vzpomínky na klasiky My Bloody Valentine. Zpěv Aislinn Ritchie působí jako sedativum, které ve své křehkosti vytváří absolutní protipól toho, co se ve skladbě hudebně odehrává.

„Foreversoon“ představuje blažené chvíle nové lásky a intimity. Píseň využívá melancholické akordy, které vás vtanují stále hlouběji. Chtěla jsem, aby text působil jako rozhovor, který vyjadřuje mou zamilovanost a smyslnost. Čas je neúprosný a vzpomínky jsou pomíjivé, písnička ale dokáže emoce zapouzdřít navždy,“ řekla k novince Ritchie.

Že mezi vzory kapely založené v roce 2020 patří legendární My Bloody Valentine je slyšet snad z každé noty. Jména jako TATU, No Doubt, HUM nebo My Vitriol už tak prvoplánově patrná nejsou.

Hiphopový producent a DJ z New Yorku Blockhead sice teprve loni vydal další ze svých mnoha alb (The Aux), ale už oznámil vydání dalšího. Jmenovat se bude Luminous Rubble a k dispozici má být od 3. května. První ochutnávkou z něj je singl Scumlord.

Členitá instrumentálka s dominantní rolí hajtky a syntezátorů, které posluchači nabízejí různé nástrojové využití a zasazení do celkového komplexu skladby. Zní svěže a příjemně, střídá akcenty i důraz, to vše při zachování hudebního oblouku. Vše při bohatém aranžmá upravené tak, aby se nebylo možné ani na okamžik ztratit.

Hudební cesta Blockheada (vlastním jménem Tonyho Simona) je poměrně zajímavá. V mládí si v 80. letech zamiloval hip hop, kterému se sám později chtěl věnovat. Když při studiích na Boston University Iana Bavitze, v hudebním světě známého spíše jako Aesop Rock, pochopil, že jeho místo není s mikrofonem v ruce, ale bude lepší zaměřit se na produkci. Novinka nabízející působivé zvukové momenty dokazuje, že se vydal po správné cestě.