Ta zpráva přišla jako blesk z čistého nebe. Ještě před pár týdny, 5. července, se v Birminghamu konala velkolepá rozlučka, na níž se Ozzy loučil s muzikantskou kariérou. Zahrál tam své sólové hity, znovu vystoupil s Black Sabbath, hold mu vzdaly hvězdní hudebníci napříč generacemi. A 22. července 2025 princ temnot zemřel. V souvislosti s velkolepou rozlučkou jednoznačně nečekaně.
Ozzy Osbourne byl ikonickou postavou dějin rockové hudby. Jako frontman Black Sabbath pomohl na přelomu 60. a 70. let definovat zvuk heavy metalu – temného, těžkého a provokativního stylu, který změnil chápání muziky.
Ozzy začal s muzikou ještě jako teenager, v devatenácti ho s jeho kamarádem, baskytaristou Geezerem Butlerem přizvali ke spolupráci kytarista Tony Iommi a bubeník Bill Ward. Tak vznikli Black Sabbath, nejtemnější kapela své doby, která položila základy heavy metalu.
"Jakmile nastoupil na stage Ozzy Osbourne na svém trůnu, publikum jako jeden muž uctívalo právoplatného metalového krále," přečtěte si naši reportáž z posledního koncertu Ozzyho Osbourna.
Především na konci 60. a začátku 70. let vytvořili formativní nahrávky tvrdé kytarové muziky, alba jako Black Sabbath, Paranoid nebo Sabbath Bloody Sabbath dodnes patří mezi metalové klasiky, třetí studiovka Master of Reality zase předběhla dobu a zasela první semínka stoner metalu.
Jeho drsný, syrový vokál se stal poznávacím znamením žánru a jako excentrik, opilec a brilantní zpěvák se stal brzy až kultovní postavou. Na konci 70. let Ozzy z Black Sabbath odešel. Třenice uvnitř kapely, drogy, alkohol a neustálý život na turné si zkrátka vybraly svou daň. Na druhou stranu zpěvák odstartoval obdivuhodnou sólovou kariéru, a zase vyšlapával cestu – tentokrát stadionovému metalu, který vládl rockové scéně po celá osmdesátá léta. Desky jako Blizzard of Ozz, Diary of the Madman nebo i No More Tears a Ozzmozys z 90. let patří mezi nepřekonatelné žánrové klasiky. Zároveň pomohl nastartovat kariéry kytaristických legend jako Randy Rhoads nebo Zakk Wylde.
Samozřejmě můžeme debatovat, nakolik byl Ozzy a jeho tvorba relevantní od druhé poloviny 90. let, kdy se rocková scéna razantně změnila. On sám si na úbytek pozornosti stěžovat nemohl, když už jeho muzika netáhla jako dřív, přišla manželka Sharon s geniálním námětem na reality show Osbournovi. Princ temnot se představil úplně novému publiku, nebál se dělat si sám ze sebe srandu a pomalu se v očích jak nových, tak starých fanoušků měnil v toho milovaného metalového kmeta, kterému stačí zvednout ruce nad hlavu, udělat to své: „Chachachachááá“ a publikum mu stejně zase padlo k nohám.
A právě tak si jej nejspíš řada lidí nakonec zapamatuje. Jako metalovéhu guru, který neztratil nic ze svého charismatu a i na konci kariéry dokázal vydávat skvělé desky. Vždyť Ordinary Man z roku 2020 a Patient Number 9. vydaná o dva roky později měly takovou sílu, že Ozzyho pozici na scéně zkrátka nešlo zpochybnit. Zdraví se mu zhoršovalo, to šlo sledovat téměř v přímém přenosu.
Back to the Beginning. Tak zněl název zmíněné Ozzyho rozlučky, která se konala 5. července na stadionu Villa Park v Birminghamu. Kromě Ozzyho se loučili i Black Sabbath a šlo o nekompromisní program. Během jednoho dne vystoupili Metallica, Anthrax, Slayer, Panthera, Tool, Alice in Chains, Ghost, Guns N‘ Roses, a to jsme rozhodně nezmínili všechny. Výtěžek z koncertu byl věnovaný na charitu a díky vybraným 140 milionům liber se zařadil mezi nejúspěšnější charitativní akce v historii, víc vydělaly jen Live Aid a America: A Tribute to Heroes věnovaná obětem 11. září.
Ozzy Osbourne tak dokázal letos odejít ze scény způsobem, jaký hudební scéna do té doby neviděla. A kdo ví, jestli někdy vůbec znovu uvidí. Díky za vše, princi temnot. Budeš tu s námi ještě sakra dlouho.