The Frames: The Dancer
(Another Love Song, 1991)
První singl z prvního alba The Frames. Tady ještě Glen Hansard s kapelou hledali svůj zvuk, je to ještě takový mladistvě znějící, veselejší alternativní rock přelomu 80. a 90. let a zatím chybí výraznější folková poloha. Album natočila první sestava The Frames, ve které ještě hrál na baskytaru John Carney, pozdější režisér filmu Once. Píseň The Dancer se stala znělkou sportovního segmentu Gól týdne na BBC, a tak představila The Frames zástupům fotbalových fanoušků.
The Frames: Revelate
(Fitzcarraldo, 1995)
Revelate z druhého alba už je esence The Frames i Hansarda. Pár jednoduchých akordů, energické kytary a vokály na škále od jemného zpěvu po strhující naléhavost, kdy si Hansard do mikrofonu může vykřičet srdce. Po nahrání desky Fitzcarraldo kapele už nezbyly žádné peníze na videoklip, ale poradili si. Klip natočili prostřednictvím záznamu bezpečnostní kamery v budově poštovního úřadu, kde pracovala matka jejich kamaráda.
The Swell Season: Falling Slowly
(The Swell Season, 2006)
Hansardův největší hit, oscarová píseň, která jej i Markétu Irglovou proslavila po celém světě. Jeho kytara, její piano a jejich společné nádherné vokální harmonie… není divu, že tahle písnička o pomalém zamilovávání se chytla tolik posluchačů za srdce. Skladba vyšla ve stejném roce i na albu The Cost od The Frames, kde si ji pro zajímavost můžete poslechnout ve verzi bez Irglové, definující je ale samozřejmě ta společná, která se objevila jak na eponymním prvním albu The Swell Season, tak v soundtracku filmu Once. Pokud byste někdy zavítali do dublinského obchodu s hudebními nástroji The Waltons Music Shop, kde se ikonická filmová scéna s Falling Slowly natáčela, hlavně ji tam nehrajte. Majitel to už musel zakázat.
Glen Hansard: Bird of Sorrow
(Rhythm and Repose, 2012)
Na desce Rhythm and Repose Hansard poprvé není frontmanem kapely nebo polovinou dua, ale opravdu jen sám za sebe, navíc album vznikalo v době, kdy se rozpadaly The Swell Season i jeho vztah s Irglovou. Bird of Sorrow, pták zármutku, je metaforou pro jakoukoliv emocionální bolest. Píseň začíná jemně, tiše a postupně graduje, Hansard tady opět ukazuje svůj vokální rozsah ve smyslu intenzity a ve vrcholu písně vyloženě drásavě křičí, nehledí na technickou dokonalost a všechno sází na emoce. Vyznění Bird of Sorrow je optimistické a v rámci jeho repertoáru šlo o jednu z nejoblíbenějších písní i pro samotného Hansarda.
Glen Hansard: The Feast of St. John
(All That Was East Is West Of Me Now, 2023)
Singl z Hansardovy poslední sólové desky. Po intimnější, introspektivnější tvorbě předchozích let se tady Hansard vrací k většímu a rockovějšímu kapelnímu zvuku, s albem mu ostatně jako producent pomáhal Dave Odlum ze starších sestav The Frames a se zkreslenými houslemi hostuje Warren Ellis z Bad Seeds. Hansard materiál na album dokončoval i prostřednictvím živého hraní na několika malých neohlášených koncertech v místní hospodě. Jak sám řekl: „Píseň dostává finální tvar teprve tehdy, když je slyšena.“