Čtvrtá Headliner Půda se zaměřila na to, kde se v české hudbě berou peníze. Petr Ostrouchov z vydavatelství Animal Music, Štěpán Suchochleb z festivalu Blues Alive a Lukáš Rychtařík z Championship Music mluvili o tom, kde a jak se daří hudbu financovat, a proč být úspěšný neznamená být vydělečný.
„Že v hudbě peníze nejsou,“ odpovídá Petr Ostrouchov na otázku, jaký je největší mýtus o penězích v české hudbě. „Ony jsou. Jen je potřeba je najít. Samozřejmě nejsou všude, ale obecně říct, že v české hudbě nejsou peníze, není pravda,“ pokračuje vydavatel, hudebník, producent a také expert na autorské právo. „Česká hudba je široký pojem – live business, vydavatelský nebo nakladatelský business, to jsou odlišné světy, každý funguje podle jiných zákonitostí.“
Štěpán Suchochleb, ředitel festivalu Blues Alive, to vidí podobně: „Peníze jsou všude kolem nás. Máme to štěstí, že žijeme v nejbohatším regionu celé zeměkoule. Jsou tu lidi, kteří jich mají hodně a chtějí je dát na smysluplné projekty – a to včetně kultury.“
Co v české republice znamená natočit nejprodávanější desku? Vladimír Mišík a jeho album Vteřiny, měsíce a roky bylo podle statistik IFPI nejúspěšnějším českým albem loňského roku. Vydal ho právě Ostrouchovův label Animal Music. Jak se ale ukazuje, být nejúspěšnější neznamená automaticky být výdělečný. „Tržba za digitální distribuci toho alba za loňský říjen, listopad a prosinec byla asi sto dvacet tisíc korun,“ říká otevřeně Ostrouchov. „Což je zhruba náklad na dva hudebníky v té desetičlenné kapele. Digitální distribuce je sice trvanlivý zdroj příjmů, ale návratnost nákladů je dnes počítána v desítkách let. U Mišíka je to samozřejmě výjimka, ale jinak platí, že z 137 desek, co jsme za 18 let vydali, vydělaly víc než stály jen dvě – obě Mišíkovy.“ U popových a mladších interpretů je to samozřejmě jinak, podělil se o zkušenosti Lukáš Rychtařík z Championship Music, který se manažersky i vydavatelsky stará o Bena Cristovaa.
Zásadní roli dnes hrají dárci, granty a mecenáši. „Naše financování spočívá v externích zdrojích – Praha, ministerstvo kultury, sponzoři. Soběstačnost v digitální éře znamená deset až patnáct procent nákladů, a to bez výkonných honorářů. Zbytek je třeba zajistit jinde,“ popisuje Ostrouchov fungování hudebního vydavatelství.
Producent přitom ilustruje nákladnost projektu: „Nahrávka, studio, mix a mastering u Mišíka – zhruba milion korun. Když připočteme marketing, lisování, obal a další, je to přes dva miliony. Díky partnerům nám zbyl alespoň nějaký honorář za roční práci,“ sumarizuje výsledky nejprodávanějšího českého alba.
Lukáš Rychtařík z Championship Music k tomu přidává i svůj úhel pohledu člověka, který je zvyklý na různé= formy komerční spolupráce: „Když jsem s tím začal před dvaceti lety, moje krédo bylo popírat tu krizi. Peníze do hudby pořád tečou, jde o to vědět, kam si pro ně sáhnout. Když se něco změní, člověk musí umět hledat,“ říká na závěr záznamu z první poloviny večera, který si můžete poslechnout v podcastu.
Projekt Headliner půda vzniká za podpory Ministerstva kultury a ochranného svazu autorského.
