Novinář. Od mapování české politiky v médiu veřejné služby přešel v soukromé sféře k ekonomické žurnalistice a objevování zajímavých příběhů zakladatelů startupů. Podobně hledá nové tváře v muzice. Slabost pro kytary, indie, irskou, britskou a novozélandskou scénu.
Dámská jízda. Právě to nabízí výběr následujících novinek. Většinou výhradně v gesci dam, i když slabší pohlaví je občas také potřeba a přítomno. Převažuje sázka na atmosféru, náladu a textovou výpověď. V příštím vydání bude znovu hojné zastoupení žen, vypravíme se ale (pro nás) do hudebně exotičtějších zemí – Gruzie, Turecka, Izraele nebo Jižní Koreje.
Říká se, že nejlepším přítelem ženy je šperk. A nejlepším přítelem milovníka kytarových kapel je Smaragdový ostrov. Tento výběr se snaží obojí spojit a nabídnout ještě trochu víc. Ale dámy a Irsko tentokrát jednoznačně dominují.
1991. To je rok, který dnešnímu výběru dominuje. Někdo v jeho průběhu založil kapelu, jiní jej mají napsaný v rodném listu. Všechny položky pak nabízejí novinkové skladby, které upozorňují na nová alba, nebo jen po letech připomínají, že jejich autoři jsou ještě na scéně. Mládí dnes přichází z Austrálie, poznání (a moudrost) z USA.
Dneska to nemůže dopadnout špatně. Právě to jsem si říkal, když jsem přicházel do vršovického klubu Café v lese a na úzké chodníkové průrvě mezi domem a dodávkou mne do dveří pouštěl rozesmátý Milky Burgess, kytarista a pokušitel doprovázející Marissu Nadler už na několikátém turné. Pokuřoval a v družném rozhovoru zjišťoval víc o místní klubové scéně a Café v lese zvlášť.
Americká zpěvačka a písničkářka Marissa Nadler se po pěti letech vrací do Prahy. V klubu Café v lese 14. listopadu představí nejen písničky z posledního, už devátého alba The Path of the Clouds (2021), ale také průřez svou tvorbou čítající více než dvě dekády.
Osm následujících tipů je různorodých. Nespojuje je žádný společný hudební prvek, kromě toho, že jde o zajímavou hudbu, kterou by bylo škoda si neposlechnout. Zároveň reprezentují aktuální dobu v níž žijeme. Když Hundred Reasons začínali, psalo se minulé tisíciletí a označování oni/ona bylo z říše sci‑fi. Dnes je to realita, a to nejen v případě Miss Grit.
Čas a psychika dělají divy. Když Courtney Barnett v září 2019 hrála v pražském Lucerna Music Baru poprvé, šlo o věchýtek připomínající Kurta Cobaina. Nejen opačným držením kytary, ale také pohublou postavou, prohýbáním těla a smutkem v duši po rozpadu šestiletého vztahu s australskou hudební kolegyní Jen Cloher. Navíc se tehdy pražská zastávka odehrála v závěru evropského turné. Na jednu mladou slečnu docela dost. Přesto šlo o dobrý, v určitých chvílích vizuálně magický koncert.
Dnešních osm tipů je různorodých jako podzimní počasí. A podobně jako ono mohou některé z nich být matoucí. Hudebně veselé až jásavé, v textech řešící témata, u nichž do smíchu často není. Genderově snad v pořádku, věkový rozptyl také značný. Tento výběr vzývá rozmanitost.
Říkejte večeru s …And You Will Know Us by the Trail of Dead jak chcete. Šamanský obřad. Večírek pro ty, kdo přišli. Nebo prostě jen koncert, který měl koule, jen na něm chybělo víc lidí, kteří by je chytili. Americká parta …And You Will Know Us by the Trail of Dead se opět po sedmi letech koncertně zastavila v Praze a znovu potvrdila, že padesátníci a kytary mají na koncertních pódiích stále co dělat.
