Guns N‘ Roses byli na přelomu 80. a 90. let jednou z komerčně nejúspěšnějších kapel na světě. Jejich předchozí dvě desky, debutová Appetite for Destruction (1987) a G N‘ R Lies (1988) je vystřelily ke hvězdám a skupina vyprodávala stadiony. Jenže čekání na třetí studiovku se protáhlo. A pozor, G N' R Lies nemusíme brát jako regulérní studiovku, půlhodinová nahrávka obsahuje z poloviny staré živáky a zbytek jsou akustické kousky.
Odchod bubeníka Stevena Adlera byl ten menší problém, nový člen Matt Sorum do kapely rychle zapadl a rovnou začali pracovat na nových skladbách. „Všiml jsem si, že Slash a Duff (McKagan, baskytarista) položili základy a trochu překopali refrén, aby z toho měli ucelený riff,“ vzpomínal na nahrávání písně Dust N‘ Bones bubeník Matt Sorum ve své knize Double Talkin‘ Jive. „Prakticky na kytaru a basu jeli jeden podle druhého, a Izzyho (Stradlin, rytmická kytara) syrovost roots rocku to posouvala až někam na oběžnou dráhu. V tu chvíli mi došlo, že tohle je přesně způsob, jakým Guns N‘ Roses dosáhli svého zvuku. To, co se tehdy ve studiu rozeznělo, byla čistá esence zvuku kapely.“
Když už citujeme ze Sorumovy knihy, přidejme ještě jeho historku k písni You Ain’t the First. Kapela ji totiž šla nahrávat rovnou z baru, kde vysedávala celé odpoledne. A bubeník byl tak opilý, že zvládl jenom sedět na židli s tamburínou. Kopáku se za něj musel chopit jeden z bedňáků. „V podstatě je to opilá pirátská píseň a my se dostali do stejného stavu,“ přiznal Sorum. „Když si poslechnete tu tamburínu, je trochu rozhozená, ale dokonale tam sedne. To je prakticky všechno, co na desce slyšíte: akustické kytary, kopák, na který hraje jeden z mých techniků, protože já už nedokázal vstát a jen jsem mával tamburínou.“
Guns N‘ Roses nakonec ve studiu strávili téměř celý rok, od ledna do listopadu 1990. Nahráli tolik skladeb, že jim stačily rovnou na celé dvojalbum. Kapela se nakonec rozhodla pro nečekaný krok. Místo dvoudesky vydala ve stejný den dvě alba, Use Your Illusion I. a Use Your Illusion II. Matt Sorum v rozovoru pro Ultimate Classic Rock vzpomínal, že se to zbytku kapely nelíbilo, ale Axl ji přemluvil. „Axl chtěl desku rozdělit na dva díly, Volume I. a Volume II. Vycházel z toho, že takhle si to někdo v obchodě koupí, aniž by musel hledat nějaký box nebo co já vím. Tohle měl Axl v hlavě, a já zpětně uznávám, že to byl geniální nápad. Mně by to nikdy nedocvaklo. Nikdo z nás o tom tak nedokázal uvažovat. Ale Axl kdysi pracoval v obchodě s deskami, dělal v Tower Records. Pamatoval si ty časy a záleželo mu na tom, aby si finančně mohl desku dovolit každý fanoušek. Zní to bláznivě, když se nad tím zamyslíte, ale tohle přesně bylo Axlovo uvažování.“
Kromě toho, že Use Your Illusion rozdělená na dva díly stála v obchodě méně peněz, nižší byly i výrobní náklady. Nahrát dvojalbum byla jen jedna část nákladů, obří sumu by spolkla i výroba. Dohromady jde o dvě a půl hodiny hudby, za což, být to v jednom boxu fyzických nosičů, by si lisovny CD a vinylů účtovaly o dost větší náklady. A rozdíl v ceně na krámech by byl opačný, dvě samostatné desky byly ziskovější. Axl měl zkrátka praxi a uměl počítat. Navíc se díky tomuto rozhodnutí povedla další ojedinělá věc, oba díly po vydání vystřelily na špici prodejnosti a Guns N‘ Roses obsadili v USA první i druhé místo v nejprodávanějších deskách.
Fanoušci tak sice na novou muziku museli čekat dlouhé tři roky, ale pak jí dostali rovnou pořádnou nálož. Proč to ale tak trvalo? Vždyť kapela měla k desce naplánované obří, dva a půl roku trvající světové turné, a to nešlo odložit. Guns N‘ Roses tak v lednu 1991 vyrazili na Use Your Illusion Tour, šňůru k desce, která tehdy vůbec nebyla ani zdaleka hotová. Mimochodem, právě během tohoto turné odehrála kapela památný koncert v Praze na Strahově, kde vystoupila 20. května 1992.
Problém byl v nespokojenosti hudebníků a samozřejmě neshodami mezi nimi. Když už měli smícháno 21 skladeb, rozhodli se hodit je do koše a začít míchat úplně od začátku. Nový mix svěřili překvapivě Billu Priceovi, Angličanovi, který dělal například desky Sex Pistols nebo Clash. Když časopis Rolling Stone v roce 1991 připravoval u příležitosti vydání alba titulní článek, obrátil se i na Price. A ten potvrdil, že problémy s mícháním pokračovaly dál: „Když se mix líbil Axlovi, Slash byl proti. Když byl spokojený Slash, Axlovi se to nelíbilo. Když vyrazili na turné, pořád neměli dotočeno, takže posledních pár skladeb se nahrávalo v náhodných studiích po celé Americe podle toho, kde zrovna měla kapela na šňůře den volna.“
Nebylo to naposledy, kdy se Guns N‘ Roses tak matlali s jednou deskou (i když papírově vzato dvěmi). Jak jsme nedávno psali, příběh Chinese Democracy byla ještě mnohem horší anabáze. Jako kdyby věčné čekání a protahování vlastně patřilo do kánonu kapely. Ale čekání se vyplatilo, kromě komerčního úspěchu práci ocenila i kritika. V roce 1992 byla Use Your Illusion I nominovaná na Grammy za album roku, o rok později přišla i nominace pro singl Live and Let Die.