Jejich turné odstartovalo o poslední lednové neděli v Německu a hned zkraje, konkrétně ve čtvrtek 9. února, se zastaví v Praze. Kapela se téměř na den přesně po čtyřech letech a třech měsících vrátí do Fora Karlín.
Podle dostupných informací bude setlist vystoupení tentokrát ještě nadupanější, než posledně. Zazní více takzvaných fan-favourites neboli fanoušky nejoblíbenějších písní včetně Hearts Burst Into Fire, která v podání Bullet for My Valentine naživo zazněla naposledy v roce 2016, prošpikovaných novinkami z posledního, opět tvrdého a agresivního alba.
V jejich tvorbě se za čtvrt století existence promítla celá řada příbuzných stylů, včetně záležitostí jako metal core, death core, thrash i heavy metal. Jejich prvnímu plnohodnotnému albu The Poison, jímž si řekli o pozornost celého světa i o označení „Iron Maiden nové éry“ či „Metallica pro nastupující generace“, bude letos na podzim osmnáct.
Poslední deska je po, podle mnohých zklamaných fanoušků, úkroku stranou a vyměknutí na nahrávce Gravity, kde kapela experimentovala s popovými refrény, čistšími vokály a elektronikou, návratem k tvrdosti. Řada fanoušků jí proto nemohla přijít na jméno, na druhé straně spousta nových přibyla. „Tehdy jsem jednoduše neměl energii a chuť psát technickou metalovou hudbu,“ vysvětlil s odstupem Matt v rozhovoru pro NME. „Zkoušeli jsme to, ale čím víc jsme se do toho nutili, tím víc mě to štvalo a tím víc jsem se tomu bránil. Mohli jsme napsat další metalovou desku, ale dělat něco takového, když to tak necítíte, je hloupost.“
Uplynuly tři roky a chuť i energie, dokonce výrazně znásobené, se vrátily. Výsledkem je metal, jak má být. A Matt si opět po nějaké době neváhá corově rvát hlasivky.
Deska Bullet For My Valentine není reakce na rozporuplné až nepříznivé přijetí jejího předchůdce. „Může za to pouze moje skladatelská hlava. Ta dvě alba snad nemůžou být odlišnější, ale BFMV by bez Gravity nebylo tím, čím je.“
S albem měli tři záměry. „Chtěli jsme šokovat, vzbudit úžas a předvést se,“ prozradil frontman jedné z nejzásadnějších britských metalových kapel. „Chtěli jsme lidem ukázat, čeho všeho jsme opravdu schopní.“ Snažili se vrátit k tvrdosti a nejen, že se jim to povedlo, ale posunuli se ještě o laťku výš, když vydali vůbec nejtvrdší a nejagresivnější nahrávku vůbec. Píše se o ní jako o první kapitole z nové knihy příběhu BFMV.
Tvořilo se jim tak lehce a přirozeně, že s tím nepřestali ani po natočení všech písní na album a nahráli ještě několik dalších. Ty pak nabídli loni v srpnu jako součást deluxe edice alba. Jde celkem o pět nových úderných songů.
S výsledkem a ohlasy jsou spokojení, užívají si koncertování a hodlají na sobě dál pracovat a posouvat se: „Je dobré vědět, že kapela je stále aktuální a důležitá pro spoustu lidí. To je pro mě vzrušující a taky je to právě to, o co se snažím. Nejde o streamy a čísla, ale o lidi a jejich radost z muziky. Soustředíme se na budoucnost a myslím, že to nejlepší teprve přijde. Jako skladatelé ani jako živá kapela ještě nejsme na vrcholu,“ myslí si třiačtyřicetiletý Matt Tuck.