Že je Martina Pártlová vynikající zpěvačka, se všeobecně ví. Ne nadarmo již několikátým rokem hostuje u pánů z Čechomoru. Na plnohodnotnou sólovou dráhu se však až doposud nevydala. S přibývajícími singly se ovšem zdá čím dál pravděpodobnější, že se možná dočkáme i debutové desky. Tu však ještě oficiálně neoznámila.
Její první dvě skladby ve mně popravdě mnoho entuziasmu nevzbudily. Nejednalo se sice o žádné propadáky, ale nic překvapivého nepřinesly. Kvalitativně se zařadily do popového průměru, kterého je poslední dobou všude plno. Jediné, čím trochu vybočovaly, byla jejich humorná složka. Když ale ve vás dříme takový hlas, jakým disponuje Pártlová, je to strašně málo.
Karta se však obrátila a českobudějovická rodačka přišla se skladbou, která se řadí mezi to nejlepší, co u nás v letošním roce ve sféře popu vzniklo!
Modlitba pro duši působí v kontextu s předchozími nahrávkami jako naprosté zjevení. Kdyby mi někdo řekl, že tuhle skladbu pro Martinu Pártlovou napsal František Černý spolu s Radkem Pastrňákem, bleskurychle bych mu uvěřil. Na tom všem však není ani zrnko pravdy. Spoluautory skladby jsou totiž Josef Vařeka z kapely Koblížci a Marcus Tran (Marpo & TroubleGang). Modlitba pro duši je patrně tím nejlepším, na čem se za svou kariéru dvojice, která působí i ve Walda Gangu, podílela. Svou zásluhu na výsledku má i Filip Vlček, který se postaral o mix skladby.
Celou skladbu provází lidový motiv. Někdo sice může namítat, že se jedná o kopírování Čechomoru, ale tenhle záměr bych zde opravdu nehledal. Navíc i kdyby, kdo jiný by měl navázat na tradici modernizování hudby s lidovými prvky než právě Pártlová, která je součástí toho uskupení již několik let. Že ale sám Vařeka napíše ve svých třiceti letech text, který si bere inspiraci z tradice slovanských tragických textů, by mě ani ve snu nenapadlo.
Pártlové nejlépe sedí zpěv s živou kapelou, čehož je tato skladba ukázkovým příkladem. Do té se autor hudby Tran nebál obsadit cimbál a také dnes již legendární popěvek „Hejá Hej“, tak známý od ostravských Buty. Oboje má na celkovém výsledku lví podíl. Sám Tran si střihl i druhý hlas v závěrečném refrénu. A opět, kdyby někdo tvrdil, že Pártlové v refrénu sekunduje Franta Černý, věřil bych mu.
Modlitba pro duši je přesně ten typ skladby, jaké dnes v moderním hudebním světě chybí. Kdyby se touto cestou Martina Pártlová vydala, zaplnila by velikánskou díru na trhu a bezpochyby by slavila úspěch i u širší veřejnosti. Popového mainstreamu už je totiž ve světě až až.