Těžko říct, jestli za to může jejich specifická vintage image, která k nim přitáhla úplně nové spektrum posluchačů, nebo ten naprosto přesný a virální příměr, jenž se s nimi v poslední době táhne. Totiž že znějí jako nemanželské dítě legendárních Death a Pink Floyd. Jisté je jen jedno – tahle kapela stoupá strmě vzhůru a nehodlá zpomalit.
Když se nezadržitelně blížil jejich odpolední set na Rock for People, neskrývám, že ve mně hlodaly dvě zásadní obavy. Zaprvé to byla kvalita zvuku v obřím šapitó a zadruhé samotné přijetí festivalovým davem, který přece jen nemusí být vždycky nastavený na komplexní technický death metal prolínající se s ambientními plochami. Obojí se ale velmi rychle ukázalo jako naprosto zbytečná paranoia. Zvukař předvedl mistrovskou práci a s každým krkolomným tónem si vyhrál s až krystalickou čistotou. A dav pod plachtou? Ten se v podstatě okamžitě rozestoupil na dva jasné tábory. Na jedné straně stáli ti, co Blood Incantation bezmezně milují a hltají už od jejich začátků, a na druhé ti, kteří zpočátku nechápali, co se to na pódiu děje, aby tomu do konce setu nenávratně propadli taky.
Kapela aktuálně servíruje set postavený na kompletním přehrání zmíněné nejnovější desky v celé její kráse. Kvůli neúprosnému festivalovému harmonogramu a časové tísni se sice tento monolit musel obejít bez tradiční závěrečné tečky ze staršího katalogu, ale to celkovému zážitku vůbec neubralo. Opět si na neodpustím přímé srovnání s nedávným polským Mystic Festivalem v Gdaňsku, kde jsem Blood Incantation viděl hrát do puntíku totožný materiál. Jediný reálný rozdíl spočíval v účasti. Na Rock for People sice nedorazilo tak obrovské množství lidí, ale atmosféra jako taková rozhodně nebyla o nic horší, byla zkrátka jen jinak koncentrovaná.
Samostatnou zmínku pak vyžaduje dění přímo pod pódiem. Zdejší kotel byl totiž naprostým zjevením. Chvíli to byl klasický, divoký a nekompromisní moshpit, aby se vzápětí zklidnil do hromadné, pohlcující meditace, při které se snad reálně vzývaly prastaré kosmické entity. Dělo se tam všechno, co si k téhle uhrančivé hudbě dokážete představit, a to s jedním obrovským bonusem – jádro tohohle šílenství tvořili převážně velmi mladí lidé! I tohle zjevně dokáže tvorba Blood Incantation. A jako to nejkrásnější plus na úplný závěr: jejich set svou mimozemskou energií prokazatelně odehnal od areálu očekávanou bouři. Místo průtrže mračen tak po dohrání posledního akordu nad festivalem konečně naplno a plnohodnotně vysvitlo slunce.
