První skladbu Zrozena z popela zpěvačka pustila do světa již loni v létě. Už tehdy naznačila, jak intimním portrétem deska bude. „Dřív jsem žila hlavně pro druhé, ale pak jsem našla moment, kdy jsem se poprvé nadechla pro sebe,“ vysvětlovala zpěvačka, která prý vyrůstala na Arethě Franklin a Whitney Houston, o čem je text debutového singlu. Právě ten je na desce zlomovým momentem, který obrací její atmosféru. Předchází mu například písnička Černá díra, která je o momentu, kdy člověka pohltí strach.
„Ale právě strach může být impulzem, který vás vytrhne zpátky ke světlu,“ hovoří Natálie Tichánková o rozdělení alba na temnou, nebo chcete-li stinnou, část a část, kdy se rozední. „Album je mým zrcadlem. Každý máme v sobě světlo i stíny,“ říká o celé nahrávce. „Nehodnotím, co je správně, zda temnota nebo jas. Obě strany patří ke mně a hudba mi pomáhá hledat mezi nimi rovnováhu.“
Zpěvačka, která za roli císařovny Sisi v muzikálu Elisabeth uváděném v ostravském Národním divadle moravskoslezském získala širší nominaci na Cenu Thálie, nahrávala pod producentským dohledem Borise Carloffa. Společně s kapelou 4GOOD desce ve studiu Soundevice vtiskli soulovou estetiku 60. let a syrovost, které dají vyniknout Tichánkové projevu a přirozené energii.
„Nechtěli jsme přeleštěné rádio. Chtěli jsme syrovost. Něco, co má špínu i prostor,“ vysvětluje. Sám Boris Carloff v rozhovoru, který vyjde v únorovém Headlineru v rubrice Insider, o hudbě Natálie Tichánkové říká: „Takový špinavý pop. Trochu divný, s vlivy šedesátek a garážového rocku. Natálie zpívá v muzikálech, ale v té kapele to vůbec není slyšet. Zní jako rocková zpěvačka. Nebo soulová.“
Jak zní nová tvář na české hudební scéně naživo, se přesvědčíme na křtu alba.