Příšerný liják, část publika statečně zahalena v pláštěnkách a schovaná pod deštníky, část publika ukryta pod stanem u zvukaře. Půl osmá odbila a šestice muzikantů v Riegrových sadech spustila za doprovodu bubnování deště píseň Za malou chvíli. Jak podotkl Marek Eben, byla to trochu ironie. Přesně před rokem odcházeli fanoušci z jejich koncertu z Občanské plovárny úplně suší a dnes budou všichni odcházet promočení jako z plovárny.
Liják ovšem publikum neodradil a ani neovlivnil výkon bratrů Ebenů a celé kapely. Vlastně to mělo něco do sebe. Když se totiž sejde tahle partička, je jasné, že se vám dostane naprosto dokonalé hudební souhry a kvalitního humoru. V dešti nebo bez deště, to je fuk. Ať už se jedná o písně z nejnovější desky, která vyšla v roce 2023 a převážně vznikala za doby covidové anebo o starší notoricky známé písně z desek Chlebíčky, Malé písně do tmy, nebo Tichá domácnost – vždy vás něco překvapí. Paleta žánrů, kterou divák během večera vyslechne, je pestrá. Nebyli jsme ochuzeni ani o reggae, ani o odlehčený menuet o šťastném jezevčíkovi. Zazněla oblíbená píseň Jiřího Bartošky O filmových milovnících, ale také oblíbená píseň (snad) úplně každého – Chlebíčky! A když jsme s Danym Stejskalem pěli Nikdo to nebere, zase jsem si (stejně jako loni) uvědomila, že jsem jedna z těch, kdo na tomhle koncertě rapidně snižuje průměrný věk publika. No, znovu si říkám, jaká je to škoda.
Víte, není moc koncertů, na kterých dneska dostanete tenhle kompletní balíček. Šest famózních muzikantů, kteří si v každé jedné písni povídají, střídají nástroje, jako by se nechumelilo, unášejí vás naprosto dokonalými dechovými party, které se ale spravedlivě střídají s kytarou anebo klávesami. A pak jsou tady skvělé písňové texty, které mají hlavu a patu od samého začátku až do konce a ani na malou chvíli vás nenechají vydechnout. Celou tu dobu natahujete uši, aby vám neunikl jediný verš, který v sobě nese další a další fór nebo myšlenku. Jasně, vy, kteří chodíte na Ebeny celých 40 let, se smějete, že je to snad jasné. Já, skoro třicátnice, se podivuji, proč na ně nechodí i mladší lidé.
Z nejnovější desky kapela zařadila do setlistu hned několik písní včetně Jarní, která pojednává o té žluté fujtajbl rostlině řepce olejné nebo píseň Tý jo, jejíž text je inspirován vyslechnutým dialogem dvou slečen v MHD, jež pomotají, co můžou – Gant nebo Kant, Rammstein nebo Einstein a tak dál. Lidé v publiku prskali smíchy a skvěle se bavili.
Hodina a půl utekla jako voda. Na závěr si kapela připravila píseň, která uzavírá desku Co my víme, a která se mi vryla do paměti již od prvního poslechu. Mám totiž pocit, že je tak trochu o každém z nás. Nemohla to být lepší tečka. A tak si pro závěr tohoto textu vypůjčím její název, který celý koncert jednoznačně shrne – Hezké to bylo! Moc hezké to bylo!
Hodnocení: 89 %
Bratři Ebenové
Riegrovy sady, Praha
3. srpen 2025