Chih-Yin Kuo pochází z kmene Amis z východotchajwanského města Tchaj-tung a ve své hudbě, kterou ovlivňují obrazy jejího rodného města a soužití s přírodou, spojuje nespoutaný vokální projev s rytmy vybrnkávanými konečky prstů na strunách akustické kytary. Do Ostravy tato sympatická umělkyně přijela s kapelou. Na pódiu ji doplňoval kytarista, kontrabasistka, klávesista a bubeník.
Chih-Chih Kuo Chih-Yin: Můj způsob života je moře. Rozhovor čtěte zde.
Chih-Yin Kuo se pohybuje od folku přes africké vlivy až třeba po bossa novu nebo pop, přičemž do těchto žánrů nevtíravě přimíchává hudební vlivy tradičních písní kmene Amis. To je patrné zejména v netradičních harmoniích a v jejím podmanivém vokálním projevu. Tím spojováním tradice a současnosti se jí daří vytvářet okouzlující hudební krajiny a nálady, které zcela jistě podtrhují i texty o rodině, identitě a o zakotvení v krajině. To samozřejmě říkám s vědomím, že jsem textům nerozuměl, jelikož jsou povětšinou v jazyce Amis, ale prostě to na mě tak působilo, a jistě nejen na mě.
Ve spojení s kapelou, kterou tvoří zruční instrumentalisté, se jednalo o bezprostřední vystoupení plné velmi příjemné najazzlé muziky. Chih-Yin Kuo si zaplněnou plochu před pódiem podmanila. O tom, že si to nemyslím jen já, svědčí i její vlastní příspěvek na facebooku. Volně přeloženo napsala: „Po dvaceti hodinách cesty jsem dorazila do Česka a vystoupila na Colours of Ostrava. A jen jsem překvapeně koukala, jak se celé publikum ponořilo do hudby a vlnilo se v ní. Viděla jsem jeho radost i radost mých spoluhráčů“. A přesně takové to bylo. Energie, bezprostřednost a autenticita jejího přístupu k hudbě společně s emocionální výpovědí v textech zafungovala na české publikum i bez znalosti jazyka. Koncert byl dalším z důkazů toho, že hudba je univerzální a jazyk. Má schopnost spojovat lidi napříč kulturami.
