Poprvé jsem ho viděl před třemi lety na Rock for People. Šel jsem ze zvědavosti a díky kamarádství s bubeníkem Petrem Hatašem. Neurazilo mě to, ale ani nenadchlo, navíc ani moc lidí nepřišlo. Klasický popík s tanečními prvky pro o generaci mladší publikum. Nic proti tomu, jen jsem tehdy necítil, že by šlo o něco, co má velkou budoucnost. Jak jsem se mýlil. Cesty Sofiana a jeho kapely jsem sledoval dál a nestačil se divit, jak se jim daří. Desku jsem si ale nikdy nepustil a ani neměl potřebu zjišťovat, jak znějí nové singly. To se mění právě 28. srpna, kdy v holešovickém Areálu 7 nastal čas jeho koncertu, předem avizovaného jako jeden z těch větších v rámci Prague Open Air.
Ještě před začátkem se celým areálem nese skandování Sofianova jména, které sílí spolu s hustým deštěm. Venkovní koncerty bývají kvůli počasí často zkouška nervů, ale tomu prostě neporučíte. V osm večer nastupuje kapela a já málem ohluchl díky řevu faninek. Připomnělo mi to koncerty Billie Eilish nebo Harryho Stylese, kde jsem stejně nevěřícně kroutil hlavou nad tím, kolik decibelů dokáže vyprodukovat dav. A přesně tohle chcete, když stojíte na pódiu. Věkový průměr publika se láme někde kolem sedmnáctky, většina má v rukách mobil a přední řady při nástupu Sofiana hystericky brečí. A víte co? Patří to k tomu. Kultura boybandů nikdy úplně neumřela a i když Sofian se svou kapelou nejsou žádní Lunetic, atmosféra vás zavane do podobných míst.
Hned s prvními skladbami se přistihnu, jak si podupávám do rytmu. Překvapují mě momenty, které bych nečekal. David Kandler předvádí výbornou hru na kytaru, i když pódiová prezentace by snesla víc. Bubeník Petr Hataš je jako zvíře, sype do toho tisíc procent a za bicími připomíná démona. Sofian mě dostává čistým zpěvem, bez autotune, s obrovskou energií a sex-appealem, který nepůsobí trapně ani pro publikum starší třiceti let. Všechno šlape. Kapelu doplňuje skvělý stage design s barevnými projekcemi, které neruší a nekradou show.
Po chvíli přicházejí první hosté - Adam Mišík a hned po něm Reginald. Sympatická vsuvka, která publikum potěšila, ale říkám si, že by se koncert obešel i bez ní. Oba zvládají svoje party dobře, ale Sofianovu energii nepřekonají. Na druhou stranu chápu, že takhle velký koncert v Praze je potřeba ozvláštnit a když kvůli dešti nejsou konfety a další efekty možné, povoláte kolegy.
Déšť mezitím houstne do skoro neúnosné míry, ale fanoušci zůstávají. Já se odklízím do suššího místa a sleduju koncert z boku, odkud mám krásný výhled na kapelu i na hladový dav. Fanynky pláčou, hroutí se, objímají navzájem. Přijde mi to úsměvné, ale hned si vzpomenu, jak jsem podobné chvíle prožíval já s kapelami, které miluju. O takovém publiku si může leckdo nechat jen zdát.
V polovině koncertu přichází Sofianovo hraní na klavír, což je přesně ta vsuvka, kterou vítám. Sedí mu všechny polohy - dravé, jemné, taneční i rockovější. Naživo má jeho hudba velký drive a chvílemi působí jako rockový koncert. Nejednou mi probleskne hlavou, že bych ho rád slyšel studiově i v ryze rockové skladbě. Jenže než se stihnu ponořit ještě víc, přichází na pódium Ben Cristovao. A tady už nejde říct, že by hostování nebylo potřeba. Ben se Sofianovu charismatu vyrovnává s lehkostí, show skoro krade, ale přitom respektuje, že tohle je Sofianův večer. Místo aby ho zastínil, dodává celé show třešničku na dortu.
Jakmile déšť trochu poleví, vydávám se víc mezi lidi a koukám, jak to vypadá zezadu. A musím smeknout. Navzdory počasí snad nikdo neodešel a areál je plný. Takže kromě smeknutí před Sofianovou show smekám i před návštěvníky. Držáci, snad neonemocníte. Kapela se loučí přídavkem a bez zbytečného patosu odchází z pódia s děkovnou poklonou.
Marně přemýšlím, co bych měl koncertu vytknout, abych pořád nemluvil jen v superlativech. Možná trochu větší energie od kytaristy Davida? Nebo živá baskytara? To je asi jediné, co mě napadá. Jinak musím říct jediné - stal se ze mě další Sofianův fanoušek a už teď se těším, kam to dotáhne. Nedivil bych se, kdybychom byli brzy svědky dalšího vyprodaného Edenu. Našlápnuto má, teď jen nesmí uhnout a sundat nohu z plynu.