Jeho vystoupení vypadá trochu jako stand up show. Koubek, výborný vypravěč, typický historkář vede monology, tedy něco jako spojovací texty, nebo spíš minipovídky o pivu a holkách a prokládá je svými písničkami. Často vystupuje sám, ale tentokrát ho doprovázelo exkluzívní trio – samí machři. Honza Ponocný alias Cirkus Ponorka na kytaru, David Landštof na bicí a Jarda Jeřábek na saxofon. Ten se rozjel tak, že první půlka nebylo nic jiného než jedno nekonečné sólo, přerušované pouze Koubkovým vyprávěním. A když v druhé půlce v Opři se nasadil do ploužákové melodie srdceryvné sólo, jako kdyby se pódium rozzářilo. Ovšem, to se mu to hrálo a to se to Koubkovi zpívalo, když jim Ponocný a Landštof kryli záda a dodávali energii. „Oni jsou ideální doprovazeči,“ tvrdil písničkář. „Když se moc rozjedu, oni mně doženou, když jsem moc pomalý, tak na mně počkají.“
Tahací harmonika, akustická amplifikovaná kytara, saxofon a bicí, to je typický pouliční šraml, který můžeme slyšet v ulicích Varšavy, Lvova, Bělehradu nebo Bratislavy. Východoslovanská street music. A k tomu Koubek, který má sice hodně daleko do zázračného zpěváka, ale své písně dovede podat tak, že mu člověk věří každé slovo. Je autentický. A o tom je poctivá muzika především.
Koubek je pěvcem hospody. Vyznává tu starou, mizející čtvrtou cenovou skupinu a s ní i sladké chvíle, kdy je putyka ještě poloprázdná, člověk si sedí sám u stolu, od půllitru se odráží svit staré neonky, a on si jen tak užívá života a medituje si nad spadající pěnou o tom, jak je na světě krásně. „Raduj se ze života, i kdyby rampouchy do kočárku padaly,“ pravil v jednom ze svých proslovů.
Hospoda je pro něj hrabalovským rájem, středem světa, centrem lidské zkušenosti a moudrosti, nejlepším lékem na depku či jak sám říká „na depošku“. Ba dokonce se dá říci, že poselství celého vystoupení znělo: Nepodávej se depkám. Naopak, užívej si je, patří k životu. Nepodávej se špatným náladám. Nepodléhej hádkám, nenávisti, negativní energii. Mysli pozitivně. „Lidé, sněte,“ zněla poslední slova, která pronesl z pódia. Těžko ale říct, jestli se najde někdo, kdo ho poslechne…
Většina písniček, které Koubek se svými kumpány hrál, byla staršího data. Na závěr dal své nejpopulárnější songy Pojď blíž a Sedni a jen se dívej:
„Když jsi jak pták
co oknem vlít
do podkroví
a hledáš cestu zpáteční
Když jsi jak pán
co dlouho spí
co probudí se na konečný
Tedy sedni a jen se dívej
svět nemá podkroví
tedy sedni a jen se dívej
ty ne to tramvaj končí
a zvolej já
a zvolej já
a zvolej já já já“
Prostě hezký večer v oáze daleko od vzteklého a nasraného světa.