Večer před pomalu se zaplňujícím klubem otevřel Ondřej Mataj, kytarista Königovy kapely Hvězdy, se svým jednomužným projektem Numinoises, který jsem dosud neznal. Ondřej vybavený jen looperem, elektronickými smyčkami, kytarou a občasným vokálem, produkuje zvukově experimentální, přesto však na posluchače příjemně působící muziku na pomezí post-rocku, temného folku a ambientu. Hypnotické rytmy a melancholická atmosféra oscilující mezi meditací a rituálem mě vtáhly natolik, že jsem nechtěl, aby jeho set skončil. Když v některých skladbách kytaru vyměnil za irské buzuki, hudba se otevřela a ještě více rozprostřela v prostoru. Neměl jsem daleko k uhranutí. Ondřej zatím ještě žádnou nahrávku nevydal, ale brzy bychom se měli dočkat debutového singlu. Už teď se na něj těším. Každopádně to byl skvělý začátek krásného večera.
Poté se již na pódiu objevil Jakub König s vlastnoručně vyrobenou papírovou korunou na hlavě. V doprovodu kapely Hvězdy, kterou tvoří Ondřej Mataj (kytara, zpěv), Štěpán Růžička (klávesy, zpěv), Tereza Obermajerová (baskytara, zpěv), Tomáš Obermajer (bicí) a Jakub Chaba (kontrabas a basově laděné nástroje), koncert zahájil skladbou Zakopaný, která otvírá novou desku. Ta je oproti předchozím Hvězdám syrovější, zvukově pestřejší a alternativněji laděná. Jako by na ní Jakub definitivně opustil svou dřívější, nenápadnou snahu proniknout alespoň na okraj mainstreamu, která byla na albu Hvězdy znát. Právě tím mu Astronauti umožnili naplno rozvinout jeho autorský potenciál. To se plně projevilo i v živém provedení, ať již v nových skladbách nebo v těch starších z debutu Hvězdy, ze soundtracku k filmu Zápisník alkoholičky (Hejna) či z projektu Kittchen (Fotr). Díky tomu celý koncert působil přirozeně kompaktně a vyváženě jak zvukově, tak atmosférou.
Celkem zaznělo sedmnáct písní a od začátku do konce to byl výborný koncert. Měl všechno, co má mít koncert, který si zapamatujete. Skvělou hudbu plnou zajímavých motivů, výborný Jakubův zpěv, vícehlasé vokály i nádherné projekce vycházející z obrazů k albu. Ale bylo v tom i něco navíc. Mělo to duši, srdce a neskutečnou sílu pramenící z Jakubových textů. Byl to intenzivní, niterný hudební zážitek. Budu-li parafrázovat text písně Astronauti, tak jsme všichni byli na jedné lodi, toulající se vesmírem. Byl to jeden z těch kouzelných koncertů, které ozáří temnotu světa lidstvím, nadějí a smířením. Škoda jen, že takové koncerty nezajímají víc lidí.
Verdikt: 86%
Jakub König, Palác Akropolis, Praha, 24. říjen 2025, Support: Numinoises
