Obrázek k článku Ondřej Bezr: Návštěvníci Blues Alive mají vítěze Aperitivu velmi rádi
| Šárka Hellerová | Foto: Marek Musil

Ondřej Bezr: Návštěvníci Blues Alive mají vítěze Aperitivu velmi rádi

Šanci dostat se do programu prestižního festivalu Blues Alive i méně známým hudebníkům dává každoročně soutěžní přehlídka Blues Aperitiv. Do 15. března se na ni lze přihlásit.

„Mnohé z aperitivních objevů za ty víc než dvě desítky let, co soutěž pořádáme, byly nejen pro mě, ale obecně pro naši bluesovou scénu natolik zásadní, že jsem velmi rád, že jsem je viděl ve stádiu zrodu,“ říká dramaturg festivalu Ondřej Bezr. Z přihlášených kapel letos porota vybere v šumperském Domě kultury vítěze v sobotu 23. dubna. Na festival postoupí rovněž skupina, která dostane nejvíce hlasů od publika.

Proč by se kapela měla přihlásit na Blues Aperitiv a pro jaký typ kapel to podle tebe může mít největší smysl?

Upřímně řečeno, dostat se v současné době do programu podzimního Blues Alive bez absolvování Blues Aperitivu je pro neznámou, jakkoli třeba kvalitní a zajímavou kapelu skoro vyloučeno. A to minimálně ze dvou důvodů. Za prvé nemůžeme mít nikdy dokonalý přehled o tom, co se kde děje a klidně může někde působit skvělá kapela, která by si „velké pódium“ už dávno zasloužila, ale my o ní prostě nevíme, zatím jsme na ni nenarazili. Druhý důvod je ten, že Blues Alive primárně staví na účinkujících, které Čech nemůže běžně v klubech nebo na menších lokálních festivalech vidět, to znamená na účinkujících zejména zahraničních a pokud možno aspoň v žánrovém kontextu známějších. Doplňujeme-li program o nějaké Čechy, je myslím celkem pochopitelné, že pocházejí spíše ze sféry známějších hudebníků. A právě proto je tady Blues Aperitiv: aby dostali šanci i ti méně známí. Aby se z nich ti známější stali.

Foxy Mama na Blues Alive díky vítěství v Blues Aperitivu vystupovali v roce 2021

Jaký je o letošní ročník v porovnání s minulými zájem? Mění se poměr přihlášek ČR/zahraničí?

Ve chvíli, kdy tenhle rozhovor děláme, ještě nemáme za sebou uzávěrku přihlášek, takže čísla ani poměry nevím. Jisté ale je, že zatím probíhá přihlašování podle léta zavedené křivky: po vyhlášení nového ročníku nápor přihlášek, pak postupné polevení, a nyní, před uzávěrkou, se zájem opět zvedá. Tradicí je, že v posledních dnech před uzávěrkou ještě přijde tak třetina všech přihlášek. Očekávám to i letos.

Vymysleli jste pro letošek nějakou novinku, nebo jedete ve stejném módu jako v minulých ročnících?

O novinkách průběžně přemýšlíme, do blízkého budoucna je nevylučujeme. Ale ročník 2022 bude formálně stejný jako ten minulý. Až na to, že jsme se opět po dvou koronaletech vrátili k původnímu jarnímu termínu.

Jak obvykle vítězové Aperitivu zapadají na Blues Alive? Obstojí mezi zbytkem programu?

Dlouhodobým sledováním vidím, že návštěvníci Blues Alive mají „aperitiváky“, jak vítězům soutěže interně říkáme, velmi rádi. Od hvězd na hlavním pódiu zpravidla vědí nebo aspoň tuší, co mohou očekávat, znají jejich desky nebo videa, v mnoha případech mají možnost jejich kariéru alespoň na dálku řadu let sledovat. Mezi vítězi Blues Aperitivu ale bývají zpravidla opravdu nová nebo málo známá jména. A dvoukolovým výběrem se skutečně na Blues Alive dostávají většinou velmi kvalitní účinkující.

Na BA se přihlašují kapely z různých zemí. Pozoruješ mezi těmi scénami nějaké charakteristické rozdíly?

Už řadu let říkám, že polská bluesová scéna je mnohem rozvinutější než naše. Poláci jsou v Aperitivu každoročně hojně zastoupeni, protože se v Polsku o soutěži, ale zejména o listopadovém Blues Alive dobře ví, dovolím si připomenout, že Blues Alive byl už několikrát oceněn ve čtenářské anketě tamního časopisu Twój Blues jako nejlepší zahraniční bluesová akce. Proto také na polskou scénu směřujeme zvýšenou měrou svoje promoaktivity. Polské kapely také vědí, že dostat se do konkurence převážně amerických kapel, které vozíme na Blues Alive, bez „kolečka“ Blues Aperitivu je docela těžké, a uvědomují si, že přihláška do soutěže může být vstupenkou na náš hlavní festival vlastně i pro kapelu, která je na domácí půdě etablovaná. Mnohokrát se stalo, že se do Aperitivu přihlásily polské kapely, které mají třeba už tři vydaná alba a několik let figurují ve zmíněné anketě polského magazínu.

Jak je to s věkem a zkušenostmi kapel, které se přihlašují? Převažují například mladší a začínající kapely?

Jak říkám, zejména z Polska se občas hlásí kapely, které jsou doma už docela známé, rozhodně nejde o žádné začátečníky, a může to vypadat, že třeba naši „začátečníci“ proti nim nemohou mít šanci. Ale není to pravda. Sama si jistě pamatuješ na předminulý ročník, kdy jsme všichni, řadoví návštěvníci i porota, byli úplně paf ze dvou velmi mladých českých kapel The Peanuts a Foxy Mama, s věkovým průměrem málo přes dvacet, proti kterým prostě ani mnohem zkušenější „soupeři“ neměli šanci. To samé mohu říci třeba o dalším českém objevu, bluesovém písničkáři Janu Ficovi, který „přišel, byl viděn a zvítězil“, přestože vystoupení na Aperitivu bylo jedno z jeho prvních, ne-li úplně první, na jeho sólové dráze. A vidíš, dneska patří Honza Fic k nejzajímavějším domácím písničkářům a jeho dvě doposud vydaná alba snad nesklidila ani jednu jinou než nadšenou recenzi. Pro dokreslení „z druhé strany“ ale mohu uvést příklad loňského vítěze, skupiny The Turtev Brothers, ve které figuruje Juraj Turtev, jedna z opravdových legend slovenské bluesové scény. Přišel ale s novým a tak radikálně jiným projektem, než na jaké jsme u něj zvyklí, že bylo zcela namístě se do soutěže přihlásit. A vyhrát.

Jan Fic Blues Apiritiv zcela ovládl, zároveň to byl pro něj byl výrazný krok v před v jeho kariéře. Zde na koncertě pro Ukrajinu v brněnském Duck Baru. Foto: Marek Reinoha

Jak vidíš budoucnost BA? Bude růst?

Obávám se, že nemá moc kam. Budeme samozřejmě vždycky rádi, když se ještě víc rozšíří zeměpisný záběr přihlášených soutěžících. Takové jádro tvoří už řadu let Češi, Slováci a Poláci. Ale sítem Blues Aperitivu už prošli také Maďaři, Rakušané, Bělorusové, dokonce Britové. Pokud by se Aperitivu dostalo takové prestiže, že by byl skutečně každoročně soutěží celoevropského dosahu, budu rád, i když se obávám, že je to jen zbožné přání. Početní růst kapel je možný v prvním kole, určitě nevidím jako reálné jich do finále vybírat víc než teď, tedy sedm a dva náhradníky, víc vystoupení by bylo během jednoho večera neúnosných a roztahovat Blues Aperitiv třeba do dvou dní také neplánujeme. No a co se týče počtu návštěvníků, tam jsme limitování kapacitou Domu kultury Šumperk, protože nikde jinde než tam, kde vznikl, se Blues Aperitiv v žádném případě odehrávat nebude.

Ty už si v životě slyšel hodně blues – býváš na BA překvapen? Cítíš se každoročně obohacen?

No…lhal bych, kdybych řekl, že prožiju zrovna na Blues Aperitivu každý rok nějaké „bluesové satori“… Ale jsem rád, že slyším spoustu velmi dobrých kapel, na které bych možná jinak vůbec nenarazil. A mnohé z aperitivních objevů za ty víc než dvě desítky let, co soutěž pořádáme, byly nejen pro mě, ale obecně pro naši bluesovou scénu natolik zásadní, že jsem velmi rád, že jsem je viděl ve stádiu zrodu.