Na přebalu alba Perfectly Ordinary, které kapela pokřtí 12. března na Cargo Gallery s podporou předkapely prazdniny, prchají WYFE na BMX kolech před davem kravaťáků. Jestli podobně jako E.T. mimozemšťan, který jim byl pro výjev inspirací, na konci útěku před všedním světem doopravdy vzlétnou, si musí divák a posluchač domyslet sám. Úlet z běžného života pro ně každopádně představuje kapela a hudba.
„Je to náš remake slavné scény z filmu E.T. volá domů,“ vysvětluje Martyn Starý motiv obalu nové desky i klipu k písni Trenches. Obojí vizuálně ztvárnil Jonáš Hájek, který podobu kapely utvářel již dříve. „Když jsme tu scénu viděli, připadalo nám to podobné našim životům. Taky takhle utíkáme ze svých zaměstnání a běžných životů za kapelou, do míst, kde máme naprostou svobodu a bezpečné místo uprostřed rozbouřených životů,“ dodává kytarista Starý, který v den vydání třetí desky skupiny slaví 33. narozeniny, a tak mu přejeme vše nejlepší.
Po albech Good Times a Do You Ever Wonder WYFE přichází s nahrávkou, kterou prezentují jako svůj dosud nejnáročnější a nejambicióznější projekt. „Perfectly Ordinary zpracovává téma selhávání jako nevyhnutelné součásti života a nachází východisko v lásce, upřímnosti a laskavosti ke světu kolem. Sleduje příběhy členů kapely pohybujících se mezi různými životními rolemi – partnera, otce, i jednotlivce, který na sebe bere víc, než je schopný unést. Deska mluví o ztrácení se v očekávání, o vnitřních démonech, které nelze umlčet, jen s nimi žít. O tichém boji, který se odehrává pod povrchem zdánlivě obyčejných dní,“ představuje kapela svých nových devět písní.
Už první singly Hard To Tell v produkci Davida Žbirky a Brother a Trenches, které oba produkoval fiedlerski, dokazují, že i když se kapela drží černobílého vizuálu a na první poslech rozpoznatelného zvuku, s novou deskou jsou ve svých hudebních dobrodružstvích zase o kus dál.
