Obrázek k článku Tip: Když dělá táta se synem muziku, je to náklaďák emocí
| Dany Stejskal

Tip: Když dělá táta se synem muziku, je to náklaďák emocí

Když máte za krkem pár křížků navíc, jste duší i tělem rocker a vašemu synovi se tohle životní nastavení nelíbí, je nejlepší jít a nazpívat pár dobrých písní. A když se jmenujete Fröde a váš syn je Tomáš, není to vlastně tak složité.

Když sem viděl, že mi táta najednou stárne před očima a je jak hromádka neštěstí, chtěl jsem ho nějak povzbudit. Nejjednodušší pro mě bylo napsat mu pár písniček,“ říká Tomáš Fröde, jinak leader momentálně spící kapely Imodium. „Zavolal jsem klukům, postavil kapelu a tátu za mikrofon, jen ať si aspoň jednou zkusí práci ve studiu.“ A tak vznikl projekt PF: Pavel Fröde – zpěv, harmonika, Daniel Franc (Imodium) – kytary, Adam Jánošík – bicí, Wojjtěch Říha (Vanua 2) – baskytara a Thom Fröde (Imodium) – vokály. Dvoupísmenný projekt který nemá žádné ambice, nikam se necpe a vlastně existuje jen pro podstatu věci. Z chuti zpívat, hrát a tvořit, nic víc, nic míň. Je to celý jeden velký feeling tam i zpět. „Je to splněný sen, já jsem jim to vždycky strašně záviděl,“ říká Pavel Fröde o svojí nové hudební roli. „Vždycky sem si chtěl něco nazpívat ve studiu.“

 

Pavel Fröde je chlapík s bohatou zkušeností coverových zábavových kapel, zakladatel festivalu Broumovská kytara, který funguje už přes dvacet let a jenž právě  předal Tomášovi. „Ten nápad padl doma při grilování, myslel jsem si, že je to jen takový plácání, ale najednou se to blížilo a já měl jít do studia, přišla tréma a dokonce jsem začal cvičit. Bál jsem se, jak mě kluci vezmou. A byl sem v šoku, že jim vůbec nevadí, že jsem v důchodu,“ směje se Pavel. „Všichni začínali s kapelama u nás na Broumovské kytaře, proto jsem ten festival vlastně založil. Je to s klukama krásný: nahrávání, zažít si to studio, jsou to obrovský emoce. Ambice nemáme žádný, chtěl jsem jenom, aby po mně trochu něco zůstalo“ říká frontman PF a dodává „přál bych to každému tátovi a každému synovi“.

 

Nikdy jsme se neviděli, neznáme se. Povídali jsme si pár minut, ale i z té chvíle mi bylo okamžitě jasné, že dostat tohle je dar. Dar, který málokdo umí dát a ne každý ho umí přijmout, nebo se na něm jen podílet. Je to dar, který se jen tak nevidí a hlavně neslyší, prodlužuje životy až někam za obzor, kde vlastně nekončí, protože něco málo po vás zůstane. Jestli bude výsledkem EP, album, koncertní šňůra, Anděl, nebo jen vědomí: tohle jsme udělali spolu, je úplně jedno. Tomášovi a Pavlovi určitě.

 

Pusťte si to. Udělejte to třeba jen ze zvědavosti jak to vypadá, vlastně spíš zní, když dělá táta se synem muziku, když chlap co nikdy nenazpíval ve studiu ani pár taktů, má najednou vedle sebe profesionální kapelu a producenta, co je jeho syn. A jak skvěle v rámci žánru umí tenhle chlapík co hrával „jenom“ po zábavách, nabídnout feeling a barvu hlasu. Nebo jen tak. Pusťte si to, protože v hudbě jde o emoce a tenhle příběh jich má náklaďák.           

Používáme cookies abychom Vám umožnili lepší procházení stránkou. Pro více informací si přečtěte Co jsou Cookies. Pokud budete pokračovat v procházení stránek, vyjadřujete souhlas s těmito podmínkami.