Byl to tuším jeden z prvních titulů, který tam byl vyroben. Neměl jsem ho na čem hrát, protože první přehravač jsem si za tehdy krvavé peníze koupil až na tři roky.
Neuplynulo ani čtyřicet let a nosič, který jsme tehdy považovali jako nenahraditelný a snad i definitivní, směřuje pozvolna do historie. Streamování v podobě Spotify, Apple Music a dalších služeb stále intenzivněji vytlačuje fyzické nosiče do role upomínkového předmětu, který se prodává už jen na koncertech.
Streamování je pohodlné – opadá veškeré manipulování s diskem, stačí jen párkrát kliknout na počítači nebo mobilu, a muzika, kterou jste zrovna chtěli, už je s vámi. Nemohli jste sehnat nějakou nedostupnou desku? Na streamech ji skoro určitě najdete. Můžete si na nich dokonce udělat své vlastní kompilace a hrát si je od rána do večera. To všechno docela levně. Za měsíční cenu, která je nižší než stojí jedno CD. A nezabírá to místo v bytě.
Když se rozhlédnete kolem, zjistíte, že počítače se už přestávají dodávat s CD přehrávačem, z nabídky zásilkových služeb nenápadně mizí discmany, stojánky na CD už nejsou ani ve výprodejích a auta v základní variantě se dnes taky dodávají bez CD playerů. Kde budete své disky hrát, až vám váš poslední přehraváč odejde?
Streamy jsou sice pohodlné, ale každý máme doma nějaké to cédéčko, mnozí jich vlastní dokonce stovky. Co teď s nimi? Ptal jsem se na to přátel, kteří už přešli na nové formy poslechu. Většina má ještě cédéčka doma v regálech, ale už vážně uvažuje, že je odnese do sklepa. Nebo dá do bazaru. Jenže budou je chtít bazary, když zákazníci o ně nebudou mít zájem? Nebude se opakovat situace s DVD, která ještě před pěti roky stávala tři až pět stovek, a teď jsem už je viděl v jednom bazaru prodávat po třiceti korunách?
Nicméně, pár invenčních nápadů jsem už u přátel objevil. Několik CD jako podložku pod kývající se stůl. Ve větru se kývající CD jako dětský větrník za oknem. Umně provázaná CD ve funkci jakéhosi koberce. Běžná také jsou CD jako kávové podšálky. A nejběžnější případ – CD přibitá na zeď jako součást výzdoby bytu. Určitě se ještě pár dalších nápadů časem objeví.
A když se vám nic z toho do vašeho životního stylu nehodí, je tu ještě sběrný dvůr. Ale to je stejné, jako kdyby člověk vyhazoval vzpomínky na krásné chvíle svého života. Protože s hudbou jsou všechny chvíle krásné, i kdyby člověka sebevíc bolelo srdce.