Ve srovnání s Dohertym nebo jinými ostrovními kytarovkami by Within Temptation asi působili pompézně a teatrálně. Bezprostředně po show Halsey tohle naopak byl příjemný návrat k uvolněnosti místo křečovité pózy, k normální kapelní dynamice, ke koncertu, kde jde primárně o hudbu. K vystoupení, kde zpěvačka točí vlasy prostě tehdy, když se jí chce, a ne v přesně naplánovaný moment koncertu, protože by to tam „mělo“ být, aby to byl víc rock. Návrat ke zdravému sebevědomí, kde si nikdo nemusí nic dokazovat.
Kapela hrála průřez svou diskografií, přičemž na velký hit Faster došlo hned jako jeden z prvních. Zazněly starší více fantaskně laděné kusy i novější skladby nejen z posledního alba Bleed Out, kde zpěvačka Sharon den Adel začala s texty víc reflektovat současné dění ve světě, ať už jde o ruskou agresi na Ukrajině (kde dokonce natáčela klip) nebo práva žen. A i během koncertu si vzala do rukou ukrajinskou vlajku, nebo emotivně mluvila o tom, jak se v některých zemích situace s ženskými právy naopak zhoršuje, místo aby šla dopředu. Na trochu pozitivnější notu zase vzpomínala, jak kdysi v Česku hrála své první koncerty.
Sharon jako frontwoman logicky většinu pozornosti strhla na sebe, nastoupila jako metalová královna ve zdobené masce s trny. Většinu koncertu pak strávila ve vkusných bílých šatech, které ji opticky stavěly do popředí scény. A hlavně zpívala bez výjimky skvěle. Přesto to zdaleka nebyla one-woman show, kapela rozestavěná okolo zpěvačky naživo umně replikovala rozmáchlé metalové kompozice, na kterých hudba Within Temptation stojí, a jednotliví členové si občas i střihli krátká sóla.
