Obrázek k článku Zázrak před půlnocí. Marie April na Rock for People silně okouzlovala
| Marek Reinoha | Foto: Marek Reinoha

Zázrak před půlnocí. Marie April na Rock for People silně okouzlovala

Když na hradeckém festivalu vrcholí program na hlavním pódiu, pod kterým se tlačí tisíce lidí, bývá zvykem, že se na některém z menších pódií přestavuje nějaký tuzemský interpret. Ve středu proti Gorillaz to byli Mønødream, ve čtvrtek proti Limp Bizkit skupina Vltava a v pátek krátce před jedenáctou večer vystoupila skvělá Marie April s kapelou.

Marie April (vlastním jménem Marie Diviš) je česko-americká zpěvačka, skladatelka a hudebnice, která se v posledních letech stala jedním z nejvýraznějších nových hlasů české nezávislé scény. Marie April je neskutečný talent, výborná zpěvačka a songwriterka, která nás v redakci Headlineru okouzlila natolik, že ji wlado vloni pozval na Střelecký ostrov na jeden z našich Pontonů, zařadili jsme ji mezi 50 nadějí tuzemské hudby pro letošní rok a dostala se i na titulku únorového čísla magazínu Headliner.  Okouzlila nejen nás, o tom svědčí skutečnost, že obdržela prestižní cenu Anděl v kategorii Objev roku.

Marie April se na pódium dostavila v doprovodu své kapely čítající dva kytaristy, klávesistu lomeno baskytaristu, bubeníka a dechovou sekci. Suverénně a s lehkostí, ale i s pokorou, se postavila za mikrofon a zahájila koncert plný hudby, ve které kombinuje prvky indie, jazzu, soulu a rocku. Začátek setu patřil pomalejším, až meditativním skladbám, za což se zaplněnému stanu několikrát omluvila. Připadlo jí nepatřičné hrát takovou hudbu na hlučném rockovém festivalu. Bylo to sice sympatické, ale naprosto liché, protože i klidnější hudbu návštěvníci Rock for People vyhledávají. Svědčila o tom skutečnost, že stan zcela zaplnili. V dalších částech setu se však nebála přitvrdit. Má kořeny i v rocku a alternativě a prokázala, že se dokáže pohybovat na hraně mezi křehkostí a dravostí. Její skladby v takto širokém nástrojovém obsazení získaly živější nádech a zvuk byl bohatý, vrstevnatý, v některých skladbách to ale působilo trochu kontraproduktivně. Někdy tam prostě ty tři kytary byly zbytečně moc. Naopak dechová sekce výborně budovala napětí songů.

„I smutné písničky jsou cool.“ Rozhovor s Marií April čtěte zde.

Ale koncert byl hlavně o Marii a jejím hlasu. Od začátku až do konce vystoupení jsem od ní nedokázal odtrhnout oči, ale hlavně uši. Její výborný, lehce chraplavý hlas se nesl stanem s nečekanou razancí a v každém detailu vynikal svou dynamikou i barvou. Já jen stál s otevřenými ústy. Hlavou se mi honila myšlenka, že Marie není naděje, ale etablovaná umělkyně, která přesně ví, co chce říct a jakým způsobem to do lidí dávkovat. Marie April na Rock for People potvrdila, že její úspěch na Cenách Anděl nebyl náhodný. Její schopnost přetavit osobní bolest a nejistotu v hudební jazyk, kterému rozumí i pestré festivalové publikum v obřím stanu, je odzbrojující. Tuzemská nezávislá scéna v ní získala nový, velmi silný hlas, který se nebojí říkat věci na rovinu, bez příkras a s naprostou upřímností. A to je přesně to, co od současné hudby chceme slyšet.