Chvíli potrvá, než na Mëstiza dojde v seriálu o flamenku řada, takže s nutkavou potřebou vás s Belah Sánchez a Pitty Bernad seznámit teď a okamžitě, všechny předběhneme. Čerstvé album Spanish Chica je totiž parádní a producentky ho navíc nechaly početným andaluským sesterstvem strhujícím způsobem zatančit.
Někteří umělci si kolem sebe budují auru nedostupnosti. Aldous Harding na to jde jinak. V pražském Roxy rozprostřela síť utkanou z nejjemnějších emocí, mrazivého ticha a surrealistických mikropohybů. Výsledkem byla čirá hudební radost.
O headlinerech a větších jménech, která vystupovala na včera skončeném festivalu Metronome Prague, jsme vás informovali v denních reportech na webu Headlineru. Festival byl ale plný další pozoruhodné muziky. Za sebe musím říct, že jsem si i přes nepřízeň počasí (ovšem úplně opačnou než na nedávnem Rock for People) celý festival hodně užil. A dovolil jsem si pro vás připravit svůj osobní výběr toho nejzajímavějšího.
Velká hvězda současné hudební scény, zpěvačka, dirigentka a vůbec všestranná performerka Barbara Hannigan vystoupila v rámci své rezidence na čtyřech koncertech Pražského jara. Na každém z nich představila jinou tvář své umělecké osobnosti, každý z nich byl zjevením, na které se jen tak nezapomene.
Rád se shodnu s každým pamětníkem, který řekne, že nejlepší částí našich životů byly devadesátky se svou blaženou atmosférou svobodného rozletu. Ale v poslední době si připomínám navíc i konec osmdesátek. Pravda, vládli tu tehdy ještě komáři, ale ten vzlet, který prožívala nekonformní umělecká scéna – Ha‑Divadlo, Provázek, žižkovský Junior klub Na Chmelnici, Malostranská beseda a spousta dalších souborů a prostředí – byl fascinující.
