Velká hvězda současné hudební scény, zpěvačka, dirigentka a vůbec všestranná performerka Barbara Hannigan vystoupila v rámci své rezidence na čtyřech koncertech Pražského jara. Na každém z nich představila jinou tvář své umělecké osobnosti, každý z nich byl zjevením, na které se jen tak nezapomene.
Rád se shodnu s každým pamětníkem, který řekne, že nejlepší částí našich životů byly devadesátky se svou blaženou atmosférou svobodného rozletu. Ale v poslední době si připomínám navíc i konec osmdesátek. Pravda, vládli tu tehdy ještě komáři, ale ten vzlet, který prožívala nekonformní umělecká scéna – Ha‑Divadlo, Provázek, žižkovský Junior klub Na Chmelnici, Malostranská beseda a spousta dalších souborů a prostředí – byl fascinující.
Charlotte Gott pokračuje v odhalování písní z plánovaného debutového EP. Po singlu In Too Deep vydala druhou skladbu I Could Be Mine a rovnou k ní přidala i videoklip. Píseň vyšla 12. června na streamovacích platformách, nově ji doprovází obrazový materiál natočený v prostředí Chateau Mcely.
„Lidé mají přirozenou tendenci věřit, že jsou neustále středem pozornosti. Myslí si, že okolí sleduje každou jejich chybu, vzhled nebo rozhodnutí,“ píše v jedné ze svých knih jeden z nejčtenějších japonských spisovatelů Osamu Dazai, který patří mezi nejvýznamnější prozaiky moderní japonské literatury. Proč začínám report z koncertu velšských legend Manic Street Preachers na festivalu Metronome Prague právě tímto faktem?
