Tak jsem bloumal muzeem rádií a gramofonů v pražském klubu Doupě a říkal si, kolikrát se za posledních sto padesát let změnily hudební nosiče. Věřte nebo ne, každý ten nosič se výrazně podepsal i na hudbě a jejích formátech.
Jak se psalo v záplavě komentářů na sociálních sítích: po dlouhé době je vítězem této ankety někdo, kdo umí zpívat. Nicméně tohle není žebříček nejlepších, pěvců, protože hudba nejsou závody jak pro změnu pravil klasik. Jde o odraz popularity dané osobnosti, řekněme ve společnosti. Uvědomme si, že značná část hlasujících nebyla nikdy na koncertě interpreta pro kterého hlasuje.
O tom, jaký byl letošní ročník ankety popularity si před televizory udělalo obrázek přes milion diváků. Jak ale vypadal zevnitř? „Jako by Slavík v srdcích návštěvníků pomalu ale jistě ztrácel hlas a slavnostní udílení se stalo jen nucenou pauzou mezi konverzacemi přátel z branže,“ píše ze sálu náš redaktor Petr Malásek.
Člen někdejší alternativně punkové kapely Špuntkvaně, písničkář a dobrá duše Malostranské besedy se obklopil kapelou Dekorace a v loňském roce ve studiu Jámor pod producentským vedením Ondřeje Ježka společně nahráli eponymní album. Křest v Malostranské besedě potvrdil, že ty písničky jsou skvělé i naživo.
Už po páté ukáže Praha 6, že má svou vlastní festivalovou mapu – jen je rozkouskovaná do sedmi podniků, které jednou za rok spojí síly. NOC6 je speciální akce, která už v sobotu 22. listopadu připomene důležitost lokálních scén a malých pódií v klubech a kulturních centrech.
Ano, ten titulek je jistě přepálený. Ale jak jinak než absurdně reagovat na slova, která pronesl Dalibor Janda, který se rozhodl pokřtít album Tomáše Ortela. V předvečer 17. listopadu totiž účastník Festivalu politické písně Sokolv a trojnásobný Slavík publiku sdělil, že byl za komunismu umlčován podobně jako Tomáš Hnídek dnes. Samozřejmě v plném sále na koncertě, který nikdo nikomu nezakázal.
Když se na sítích objevily první náznaky spolupráce Stevena Tylera a Yungbluda, působilo to spíš jako další internetová legenda. Jenže skutečnost je jiná: generace vzdálené půl století se opravdu sešly ve studiu a výsledkem je EP One More Time. Krátká nahrávka, která sice nepřepisuje dějiny rocku, ale překvapivě hladce funguje v obou světech a po dlouhé době znovu připomíná, proč mají Aerosmith i Yungblud na scéně své místo.
Rok se s rokem sešel a v dálce už slyšíme jemný zvonek přicházejícího Ježíška. Purpura se nám začíná drolit na plotny a kapři dorůstají do ideální velikosti pro štědrovečerní stůl. Vánoce znamenají spoustu věcí, ale pro Headliner to je hlavně záplava vánočních písní. A tak jsem si, jako minulý rok, odběhl od svého rapového zaměření k rolničkám, dětským sborům a srdceryvným textům o lásce k bližnímu svému.
