Alespoň tak můžeme soudit podle prvního singlu Arrogant Boy. Jestli si takovou úroveň udrží i zbylé skladby na připravované čtyřiadvacáté studiovce Splat!, bude rozhodně o čem mluvit.

„Nejrychlejší kapela světa.“, To o sobě s oblibou říkají britští powermetaloví virtuózové DragonForce. Nyní oznámili výraznou posilu. Jejich zpěvačkou se stane ikonická Alissa White‑Gluz, která nedávno za nejasných okolností opustila deathmetalisty Arch Enemy.

Britský zpěvák se do Trumpa strefuje delší dobu. Nyní měl příležitost poděkovat svému vladaři, jak to americkému prezidentovi nandal při nedávně cestě do USA.

Nejprve hrála pop punk, pak si vybudovala jméno coby průkopnice hyper popu. A teď se Charli xcx vrhá do rocku, i když jen naoko. V singlu Rock Music sice zní kytary, ale žádné divoké házení hlavou nečekejte. Tahle skromná a popravdě nepříliš výrazná jednohubka funguje hlavně jako dělící čára mezi zeleným šílenstvím alba Brat a věcmi budoucími.

Knižní zpracování třiceti let na scéně kapely Wohnout je nyní k dispozici i v audioverzi. Namluvili ji samotní členové a fanoušci tak nyní s hlasy Matěje a Honzy Homolových a také Jirky Zemánka a Zdeňka Steinera mohou jejich vzpomínkami strávit čtyři a půl hodiny.

Věc s dechberoucím přesahem. Nekompromisní náhled do hlavy, pod pokličku roztodivné pulzující energie, vyvěrající z vnitřních světů jedinečné bytosti, a totiž jednoho z nejlepších žijících básníků, potažmo textařů vůbec. Tématem téhle recenze je v polovině dubna vydaná studiová nahrávka Martena Laciného, která si říká Marteria.

„But it was home to us“, ale pro nás to byl domov, je stěžejní a opakující se motiv nového duetu Paula McCartneyho a Ringo Starra, posledních žijících členů slavné Fab Four. Je to krásná píseň, která nejspíš fanoušky Beatles překvapí.

Hugo Toxxx a OG Pav – Holub a Páv – jsou na první pohled dva odlišné světy, které se teď střetávají. Ať už tuto bitvu vyhraje kterýkoliv z rapperů, opravdoví vítězové budou vždy posluchači.

Iron Maiden si k padesátinám nadělili dokument o sobě samých. Oslavný snímek, který do českých kin vstoupí 14. května, se vědomě vyhýbá všemu, co by narušovalo pečlivě budovaný mýtus.

Možná, že jste si někdy všimli vydavatelské strategie Supraphonu v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století. I když… koho to dneska zajímá? Ale třeba někoho napadne, že je divné, jak široký stylový záběr měli tehdejší popoví zpěváci.