Ještě než hradecký festivalový areál definitivně zalila nová vlna britského heavy metalu s Iron Maiden, vystoupila na hlavním pódiu americká kapela Alter Bridge. Fungují už přes dvě dekády, ale v Česku za tu dobu hráli jen párkrát a já osobně jsem doteď viděl naživo jen jednotlivé členy v rámci jiných formací, ale přímo Alter Bridge ne. O to víc jsem se těšil. A nebyl jsem zklamán.
Alter Bridge jsou kapela, kde je úplně všechno správně. Čtyři špičkoví a perfektně sehraní muzikanti spolu dělají ne zrovna jednoduchou hardrockovou hudbu, kterou ovšem dokážou hrát se samozřejmou lehkostí. Je to přesně ten případ, kdy mistrovství umožňuje, aby složité věci vypadaly jednoduše. Technicky náročné kompozice kapela hrála s energií přímočarých rockových vypalovaček a byla radost to sledovat a poslouchat.
Že kytara frontmana Mylese Kennedyho je tajnou zbraní Alter Bridge, bylo napsáno už mnohokrát, ostatně to říkává i samotný kytarista Mark Tremonti. Ale ono opravdu vypovídá o extrémně vysoké úrovni kapely, když zpěvák dokáže vystřihnout kytarové sólo, jež by zahanbilo mnohé sólové kytaristy, a naopak kytarista Mark dokáže skvěle zazpívat skladbu jako například Tested and Able. A co teprve, když se oba vrátí ke svým primárním rolím, Myles pustí z řetězu všechny oktávy svého hlasu a Mark buší do strun a hmatníku kytary tak, že je div, že nelítají třísky.
Škoda, že během vystoupení Alter Bridge dost foukalo a vítr občas zanášel zvuk, s čímž nešlo nic moc udělat. Z pohledu posluchače ale stačilo popojít si blíž k pódiu. Nic to nemění na tom, že šlo o jeden z nejlepších koncertů festivalu.
