A jelikož Ondra měl moc rád někdejší pražskou partičku Wild Tides, domluvili se s Kubou Kaifoszem (na úvodní fotce), který pro tuto příležitost kapelu, po několika letech, rád vzkřísil.
Na pódiu pražského klubu Café V lese se tedy včera sešly dvě již neexistující a ve své době výborné skupiny a odehrály koncert, jehož veškerý výdělek věnují právě Ondrově rodině a pozůstalým. A proto bylo potěšující, že se klub zcela zaplnil a možná i vyprodal (když jsem se před začátkem ptal, zbývalo k prodeji na místě již pouze několik jednotek lístků).
Jako první vystoupili Genuine Jacks. Původní sestavu, kterou tvořil kytarista a zpěvák Juraj Ondrejka, baskytarista Jakub Blokša a bubeník a Ondrův bratr Tomáš Blažek, pro včerejší večer doplnil Jakub Spiszak, kytarista skupiny Small Town Life. Genuine Jacks odehráli set který byl průřezem jejich tvorby a dali vzpomenout nejen na Ondru, ale i na tu jejich garážovou záplavu fuzzových kytar a melodických linek obohacenou přiměřenou dávkou psychedelie a ostrovních šedesátek, která z nich dělala jednu z nejzajímavějších slovenských indierockových kapel.
Už jsem málem zapomněl, proč jsem na jejich koncerty rád chodil. Jak to toho umí naživo šlápnout a jakou energii do publika vysílají. Moc rád jsem si to připomenul.
Poté zahrála skupina Wild Tides, o které jsem si myslel, že už ji znovu naživo neuvidím. Pro včerejší vystoupení Kubu Kaifosze a Jana Vegyho Táborského doplnil Ondrův bratr Tomáš za bicími a v této sestavě i oni předvedli průřez své tvorby. K mé velké radosti v něm nechyběly ani songy z posledního, skvělého a česky zpívaného alba Sbohem & Šáteček včetně nejgeniálnější rozchodovky Úplně to Samý.
I po těch letech to divočáci z Wild Tides dali s energií sobě vlastní a neztratili nic z toho, co jsme na nich a na jejich koncertech měli rádi. Dali to sakra dobře a s radostí.
Nezbývá než doufat, že je to bavilo stejně jako nadšené publikum, a že třeba budou mít chuť si to ještě někdy zopakovat.
Café V lese včera zažilo výbornou akci, která zplna splnila to, co si před jejím začátkem Juraj Ondrejka přál. Tedy aby si ji všichni užili a aby se Ondrovi, pokud se odněkud shora díval, líbila a udělala mu radost.
