Experimentální rapové duo P/\ST tvoří Dan Kranich a Ivo Sedláček. Setkávám se s nimi v jednom smíchovském baru, kde si nejdřív navzájem vyprávíme, po kterém koncertu a v kolik ráno jsme ho kdy zavírali. Naposledy jsem je viděl ve vyprodaném klubu Palác Akropolis, kde to pulzovalo tak, že málem utrhli strop. Svojí energií a nasazením totiž umí rozvášnit dav spíš jako punková kapela.

Adam Mišík odehrál největší koncert v životě. Fórum Karlín zaplnil, jeho show byla rockovější, než se ze singlů může zdát. Ale možná i kvůli hlasové indispozici ho nakonec „převálcovali“ hosté, mezi nimiž nechyběli Sofian Medjmedj, Rohony či Ben Cristovao. V nepravidelné reportážní sérii Z první řady přinášíme autentické koncertní dojmy fanoušků.

Alice Merton otiskuje do svých písní vlastní prožitky a zážitky a má cit pro hitový potenciál, proto jsou její skladby chytlavé a jdou přímo do srdce. Na pódiu září jako slunce a posílá z něj lidem silnou energii. Málokdo ovšem tuší, jak moc při tom donedávna trpěla.

Jméno Willieho Nelsona je pojmem a jedním ze synonym slova country. Ovšem i bez ohledu na fakt, že jeho nové album vyšlo doslova pár hodin před jeho dvaadevadesátými (!) narozeninami, prostě nemůže zanechat nikoho v jiném stavu než v pocitu absolutního údivu. To, že jde o nahrávku více než povedenou, pak už můžeme vnímat jen jako bonus.

Hudební uskupení The Tchendos je unikát. Všude po Praze se o něm vypráví a bude ještě víc. Po neuvěřitelných šestnácti letech totiž kapela vydává svoji druhou desku. Nese název The Tchendos Meet The Universe a bude se slavnostně křtít 28. října v pražském Lucerna Music Baru.

Člověk někdy září a někdy ne. Proto se třetí album Barbory Polákové jmenuje On/Off.

Asi nejen já jsem měl zaškatulkovanou Kláru Vytiskovou jako zpěvačku inteligentního popu (The Pop se ostatně jmenovala i její doprovodná kapela). Na novém albu nejenže poprvé zpívá česky, ale navíc se vrhá i do vod retro rocku. A zatímco hudebně to funguje obstojně, v textech to až příliš často zaskřípe.

Vladimir 518 a 7krát3 si libují v divnostech. Teď natočili album s trochu provokativním názvem White Boy. Mluví na něm o domově a dalších obyčejných ale důležitých věcech. V rozhovoru před vydáním nahrávky dojde na formativní setkání s Afrika Bambaatou i posměškům a nadávkám do albínů.

Už téměř dvacet let patří Ripley Johnson k výrazným figurám současné psychedelie. Se svými Wooden Shjips a Moon Duo uhranul svět návykovými groovy a minimalismem. Nyní jednoduchý rukopis postavený na několika akordech vkládá do nové kapely Rose City Band, které spojuje psychedelic rock s feel good country.

Je to zpráva, na kterou jistě čekala řada fanoušků: Rihanna vydává novou písničku. Čert vem to, že se objeví na soundtracku nového šmoulího filmu.

Viktor Sheen je nejčastěji opakované jméno v takzvaných shortlistech Cen Anděl. Vítězové budou vyhlášeni 5. dubna a Česká hudební akademie nyní zveřejnila výsledky prvního kola hlasování, z nichž vzešel předvýběr pro následné nominace.

Elitní marocká rapperka Widad Mjama a tuniský elektroproducent Khalil Epi vzdávají na debutovém albu Abda úctu emancipovaným zpěvačkám hudební tradice aïta, které kdysi musely žít v Maroku dvojím životem. Zatímco v noci byly za milované královny, přes den málem za prostitutky.

Petr „Poly“ Pálenský, kytarista a zpěvák metal‑crossoverové kapely Insania ověnčené čtyřmi Anděly, chystá k vydání album K mýmu ohni nesedej svého sólového dark country/noir western projektu nazvaného Poly Noir. Hlásí se v něm k vlivu temných mohykánů, jako jsou Ennio Morricone, Johnny Cash, Leonard Cohen, Nick Cave či básník zmaru Cormac McCarthy.

Jméno Adama Vopičky není neznámé. Ti, kdo sledují současnou českou alternativu, vědí o jeho účinkování v The Prostitutes, Fake Tapes a hlavně v duu Calm Season s violoncellistkou Terezií Kovalovou. Nyní se vydal na sólovou dráhu – píše tíživě těžké texty ze světa fringe music, okrajového druhu písničkářské tvorby.

V rubrice Feedback redakce Headlineru postupně recenzuje všechny vaše nahrávky, které nám pošlete na e‑mail feedback@headliner.cz. Jako zjevení na nás tentokrát působily písničky Aloise Göbela a potěšili nás rockoví Critical Acclaim. Pokud vás zajímá náš názor, těšíme se i na vaši hudbu!

Draci a dryády v publiku, krásné tanečnice a pohanští bohové na pódiu. Kapela Deloraine předvedla velkolepou paganfolkovou show.

Před novinářem Honzou Dědkem stojí nová výzva. Bude moderátorem letošních Cen Anděl. Mě ale hlavně zajímalo, jaké to bylo psát o hudbě v devadesátých letech?

Album Soft Rock Line je devátá dvojitá deska z nepojmenované edice, vycházející z archivu Supraphonu z šedesátých až devadesátých let minulého století. Obsahuje zajímavou kolekci třiceti sedmi písní, které mají až překvapivě blízko k dnešní domácí mainstreamové poprockové produkci. Dokonce se dá říci, že řada skladeb mohla klidně vzniknout v dnešní době a nikomu by nepřipadala stylově zastaralá.

Jestli vám lezou krkem všichni ti pop rockeři se svými komplikovanými poselstvími nebo rappeři se svou arogancí, zkuste novou desku Terezy Kerndlové. Ve své podstatě je to jednoduchá, srozumitelná deska středního proudu, čistá, pozitivně nastavená popina. Dobře zazpívaná, konzervativní, svými tématy možná připomínající některé sebezpytné písně Hany Zagorové z jejího nejlepšího, velmi osobního období.

To nejlepší z 2024 roku jsme už v Headlineru v uplynulých dnech zhodnotili. Připomněli jsme si, jaké byli dle redakce nejlepší loňská alba, písně i koncerty. A na co se těšíme letos? Přinášíme vám naše osobní tipy na blížící se koncerty, festivaly i alba.

Papa Roach se v červnu ve velkém stylu předvedli na Rock for People, kde totálně dostali většinu festivalového publika. Příště by si přáli přijet jako headlineři, bez „sub“. Působili tak přitom už letos.

Divoké nakládání se cly mělo dopad v řadě oblastí. Včetně muziky. Nejvíc to odnesla rádia a živá produkce.

Stockholmští post‑punkeři Viagra Boys vydali své čtvrté a téměř eponymní album Viagr Aboys, o němž frontman Sebastian Murphy prohlásil, že je „jednoduché a hloupé“. Tím naznačil, že se kapela odklání od společensko‑politického šílenství a zaměřuje se na absurdní prostotu každodenního života. I právě díky tomu jde o jejich dosud nejlepší album.

Odvážná, originální a nezávislá. Rozálie, zpěvačka a akordeonistka, na sebe během krátké doby strhla pozornost provokativními texty i neotřelým přístupem k hudební tvorbě. V podcastu Headliner CZ Honzy Vedrala mluví o tom, co ji formovalo, jak se vzpírá škatulkám showbyznysu a proč si své druhé album vydala sama.

Se jménem Michaela Žantovského jsme se v posledních padesáti letech setkali mnohokrát. Vynikající překladatel angloamerické prózy, psycholog, tlumočník, novinář, politik, velvyslanec v tak exponovaných zemích jako USA, Izrael nebo Velká Británie. Taky ředitel Knihovny Václava Havla a dnes prezidentský poradce pro zahraniční politiku. Jen málokdo si vzpomene, že býval i vynikajícím textařem a velká část repertoáru Pavla Bobka z osmdesátých let stála na jeho vycizelovaných textech.

Dobří Tindersticks se vracejí. „Jezdíme k vám už tak dlouho a viděli jsme na vlastní oči, jak se Praha změnila,“ vypráví frontman britské kapely Stuart A. Staples. Turné k jejich albu Soft Tissue začne koncertem 30. září v divadle Hybernia. Řeč byla ale taky o punku, northern soulu, romantice i o tom, že správnou kapelu drží při životě nové písničky.

Třetí den je kritický, říkávaly nám učitelky na školních výletech. V Hradci Králové na festivalu Rock for People, kde byl ten den ve znamení Papa Roach a The 1975, ale proběhl hladce.

Písničkářka nebo spíš šansoniérka Rozálie pochází z rodiny, v níž dědeček byl jedním z nejvýznamnějších českých skladatelů vážné hudby druhé poloviny minulého století, babička herečkou a otec je swingovým zpěvákem, hercem a režisérem. Hudby a divadla je kolem ní víc než dost, ale psaní textů jí v genech chybí.

Vydržet bez Alice Coopera nemusí české publikum ani rok. Je to pár měsíců, co zde byl s Hollywood Vampires a 17. června přijede znovu. Enteria arena v pardubicích ho ovšem přivítá na sólové show s jeho vlastních kapelou, bez upírských kolegů. Zato s novou deskou Road.

Bylo to jedno z překvapení konce roku. Marie Puttnerová vydala album Zelená oblaka, růžové stromy, na kterém připomněla písně Zuzany Navarové. Dvacet let po odchodu úžasné zpěvačky citlivě připomněla její tvorbu. „Třeba naši nahrávku uslyší někdo, kdo písně Zuzany Navarové tolik nezná a najde si k ní cestu,“ říká.