Josef Vlček

GLOSA: Druhé zklamání Marka Ztraceného a přehrávaná pohoda
„Zastav mě, prosím tě, zastav mě, a nauč mě žít právě teď,“ zpívá Marek Ztracený na svém novém singlu unaveným hlasem. Ona celá písnička zní také trochu unaveně, jako kdyby ji on i kapela hráli v letním žáru. Přitom to ani zdaleka není letní hit, spíš smutná upomínka toho, že si někdy nedovedeme vážit přítomnosti.

VLČKOVIZE: Holky to berou po zádech aneb tajemství skoků do publika
Stage diving asi nemusím nijak vysvětlovat. Ale pro jistotu ho definuji jako specifickou aktivitu publika, založenou na skákání fanoušků z pódia mezi diváky. Ti ho pak odnesou vzduchem nad hlavami pár metrů za první brázdu. Prý ho vymyslel Iggy Pop.

VLČKOVIZE: Ženy z hanbatých časopisů i Warholův banán. Obaly jsou oběti digitálu
Nikdy není nic dokonalé. Každá změna sebou nepřináší jen výhody. Stává se, že zároveň i něco ztrácíme. Digitální streamovací služby udělaly hudbu dostupnou, rozšířily náš obzor o alba dávno už nesehnatelná, dovolily vytvářet si vlastní kompilace písní a spoustu dalších výhod. Jednou z daní, které jsme museli díky nim obětovat, jsou obaly desek.

VLČKOVIZE: Kdo dá nejvíc koncertů za den? Legendární titul Zlatý holič je volný
Letní měsíce jsou plné koncertních akcí, a co si budeme povídat, je jich víc, než je atraktivních kapel, které mohou přilákat návštěvníky. To znamená, že od čtvrtka do nedělního dopoledne musí takové skupiny pojíždět od festivalu k festivalu, všude rozbalit svoje fidlátka, odehrát nějakých devadesát minut a jet zase dál.

VLČKOVIZE: Renata z E55 by mohla vyprávět aneb chyby v talentových soutěžích
Taky máte pocit, že se na české scéně nic neděje? Copak o tom, rapery se dají dláždit ulice, ale ti nesednou každému. Středoproudí zpěváci mají zase problémy s tím, aby jim někdo napsal chytlavou píseň, protože jinak si jich nikdo ani nevšimne. A písničkářů, ať už folkových nebo poprockových, kterých bývalo u nás vždycky dost, v poslední době nějak nepřibývá. Jako kdyby neměli co říct. Kde je zakopaný pes?

VLČKOVIZE: Žně před branami. Festivaly pohledem hodného muže bez domova
U nás v ulici přespával před vchodem do Žabky hodný bezdomovec. Měli jsme ho rádi, protože o to, co vyžebral, se dokázal s kolemjdoucími rozdělit. Dokonce mi jednou nabídl chleba se salámem, který mu hodinu předtím přinesla moje partnerka.

VLČKOVIZE: Realita chlípníků rokenrolu? Lemmy v posteli raději usnul
Blíží se máj, měsíc lásky. Bývaly časy, kdy se tvrdilo, že jedinou láskou správného rockera je jeho hudba, to ostatní je jenom fyzická záležitost. Čas ukázal, že je to o dost jinak, někdy dokonce úplně opačně, ale pro tentokrát se podržíme původní premisy.