Festival Open’er se v závěru ukázal v nejlepší formě. Linkin Park potvrdili současnou sílu, nečekaně zazářila Camila Cabello a Doechii ukázala, proč patří mezi nejsledovanější jména současného rapu.

Svůj svérázný hudební boj proti patriarchátu v České republice zahájila před třemi lety na Rock for People. 9. července na to zpěvačka mísící žánry od rapu k hyperpopu naváže v prostoru ARCHA+.

Lynyrd Skynyrd zavítali úplně poprvé do Prahy a hezky připomínali klasické hity jižanského rocku, i když u toho už nebyl nikdo z jejich autorů.

Hlavní hvězda druhého dne polského festivalu Open’er k úspěchu nepotřebovala žádný nový hit. Trent Reznor je i s šedesátkou na krku podmanivý frontman. A jeho Nine Inch Nails dovedou publikum zválcovat. Zvlášť když si na pomoc vezmou píseň Davida Bowieho.

Letošní Beats for Love jsou již minulostí, a zároveň se zapsaly jako největší ročník v historii festivalu. Podle organizátorů prošlo areálem během čtyř dnů celkem 164 tisíc lidí. Pátek i sobota přilákaly po 45 tisících fanoušků elektronické taneční hudby. Na místě je čekala řada překvapení. Tančilo se i na Karla Gotta.

Třicet let na scéně, to už je důvod k oslavě. Foo Fighters k výročí vydali píseň Today’s Song, která ovšem není žádnou juchandou. Naopak, jde o power baladu, z níž čiší těžké chvíle, kterými si v posledních dvou letech Dave Grohl prošel.

Zešílel Xavier Baumaxa? A jak stvořil Slibotechno? Příběh kytarové bohyně St. Vincent. Reportáž z Glastonbury. Čtěte červencový Headliner. Právě teď zdarma v aplikaci.

Svoje šesté album pojmenovala Kesha pouhou tečkou. Namísto konce pro ni ale deska představuje nový začátek, protože ji vydala coby nezávislá umělkyně pod vlastním labelem. Vrací se na ni k přímočarému tanečnímu popu, který definoval její rané nahrávky staré přes deset let. A je to příjemně odvázaná a přisprostlá záležitost.

Potřetí na festivalu Mighty Sounds a znovu jako v Jiříkově vidění. Z bezchybného průběhu, organizace, až neuvěřitelné čistoty, kdy na zemi neuvidíte snad ani vajgl, přemíry evidentně šťastných lidí, malých dětí, tolerance, slušnosti a nulového výskytu blbců.

„Proč bychom se báli na Prachovské skály…,“ osmiletý synek mé kolegyně při své oblíbené písničce kroutí hlavou: „Tohle vymyslel ten dědek?“ Jsme totiž na vystoupení Ivana Mládka: „Divný, co?“ Vzpomenu si na historku Petra Jandy. Děti se mu vrátily ze školy s Dej mi víc své lásky na rtech. „To jsem složil já,“ říká jim pyšný otec. A děcka krčí rameny, nevěří.